Článek
Pro jednoho oáza pro jiného kolbiště, kde se bojuje o slávu a čest, někdy i o přežití. Na jedné straně je to místo, kde se děti mohou (většinou) celkem bezpečně vyřádit a rodiče na chvíli oddechnout. Na druhé straně tu hrozí, že potkáte lidi. Co do činění můžete mít i s tatínky. Jste připraveni na setkání? Pojďme se podívat na nejčastější typy tatínků, které na hřišti zaručeně potkáte.
Trenér
Tento tatínek má jasnou vizi – jeho dítě bude šampion. Ne jednou, v daleké budoucnosti. Bude to velice brzy. Soudě alespoň podle intenzity drezury, kterou své dítko častuje, nepůjde domu dřív než se tak stane. Když byl trenér malým klukem, z kola prakticky neslezl. A když, tak jen aby nazul brusle nebo na hřišti trénoval fotbalové kličky. „Já v tvým věku… A to jsme neměli přehazovačky a já nevím, co všechno.“ Ať už jde o skluzavku, in-line brusle, skateboard nebo koloběžku, tatínek trenér neúnavně poskytuje spoustu odborných rad. „To koleno víc dovnitř. Vytoč to rameno! Přidej trochu. Žádná pauzička, makáme! Žízeň? To vydržíš.“ Nelze upřít, že pod jeho vedením bude mít dítě vypracovanou fyzickou i psychickou odolnost. Pokud to přežije.
Bezpečák
Otec bezpečák je chodící obava. Neustále nervózně pobíhá kolem svého svěřence. Bude asi jediný, kdo si přečte provozní řád hřiště, před jehož návštěvou uzavřel úrazové pojištění. Nestane se, že by se na atrakci od pěti let dostalo teprve čtyřleté nedochůdě. Když se jeho dítě uvede byť v nepatrný pohyb nebo snad, nedej bože, začne utíkat, uslyšíte samé „Buď opatrný! Ať nespadneš,“ což téměř vždy vede k okamžitému „rozcápnutí“. Chvilku dojemné, ale brzy rušivé a neskutečně otravné.
Táta Bezpečák vybaví své dítě náležitými ochrannými pomůckami. Jeho obří nafukovací kruh v brouzdališti znemožní komukoliv jinému si byť jen prstíček smočit. Chráněné děťátko komplet v neoprénu, s obřím kruhem kolem pasu se vody ani nedotkne. Co na tom, že prcek vypadá jak malý Michelinek. Přilba a ochranné brýle v pískovišti vás pak překvapí sotva. Chápeme, má své dítě rád. Bez padání a modřin se ale ještě nikdo chodit nenaučil.
Roztleskávač
Tento rodič je mistr v povzbuzování. Ať jeho dítě udělá cokoliv, je tady, aby ho pochválil. Vždycky se dokáže podívat z toho správného úhlu, ze kterého jeho dítko vypadá jako super talent. Jeho dítě dělá ty nejchutnější písečné bábovičky (i když moc nedrží), nejkrásněji běhá (i když pomalu), kreslí nejbarevnější obrázek (sakra, co to jen je?). Je to trošku takový „americký“ styl výchovy „Jo, to dáš!“ Možná vítaná změna, oproti skeptickým rodičům, kteří to pro pochvalu mají dál než poutníci do Mekky. Ale je tam tenká hranice. Sebedůvěra může být snadno přehnaná.
Strážný
Nenašel jsem vhodnější výraz. Je to otec, který se odmítá rodičovské roli příliš podvolovat a rozhodně to nehodlá přehánět. Matce toho malého stvoření přislíbil nanejvýš zachování jeho základních životních funkcí. Žádné další vrstvy jeho role nezahrnuje. Míra zapojení do venkovních aktivit spočívá v hlídání, aby dítě neodešlo z vymezeného perimetru. S oblibou proto zaujímá strategicky výhodné pozice u vrátek nebo alespoň s výhledem na ně. Preferuje samozřejmě hřiště s plotem, s dostatečně vybaveným zázemím, kde nesmí chybět občerstvovací stanice, ideálně s kávou nebo dostatečně vychlazeným pivem. Můžete je také spatřit, jak vytáhnou Mac, aby si vyřídili emaily. Je-li Strážný skromný, zabaví se i přenosem fotbalového utkání na svém mobilním telefonu.
Nechápejte to špatně. Někdy není zbytí a takto děti hlídáme všichni, ale Strážný to nemá nikdy jinak. Ze zásady. Zámožnější vybaví dítě AirTagem, který v případě osobního selhání, hlídače snadno dovede k uprchlému objektu. Ti sofistikovanější mají dokonce nastavené území, při jehož opuštění se spustí alarm.
Lepší model používá už jen vězeňská služba pro zajištění domácího vězení. Vězeňský náramek toho ale umí přeci jen víc. Na dálku změří i hladinu alkoholu, což by se mohlo leckterému tatínkovi taky hodit.
