Hlavní obsah
Názory a úvahy

Za pepřák v kabelce hrozí vězení. Rituální dýka se „správnou vírou“ nevadí

Foto: Košířan/chatgpt

Chrání zákony o zbraních slušné občany nebo jim ve skutečnosti hází klacky pod nohy? Záleží kde žijete.

Článek

Když se politici rozhodnou zakázat občanům prostředky sebeobrany, obvykle to zdůvodňují bezpečností. Myšlenka zní na první pohled logicky: méně zbraní mezi lidmi znamená méně násilí. Má to však minimálně jeden zásadní problém.

Zákony dodržují především slušní lidé

Pokud stát zakáže pepřový sprej ženě vracející se večer domů, skutečně jí zabrání nosit pepřový sprej. Pokud ale stejný stát zakáže nůž nebo jinou zbraň recidivistovi, členovi gangu nebo pouličnímu násilníkovi, výsledek bývá podstatně méně přesvědčivý. Kriminálník totiž zpravidla nepatří mezi lidi, kteří si před spácháním trestného činu pečlivě nastudují legislativu, aby náhodou něco neporušili.

Právě proto působí politika některých západoevropských zemí zvláštně. Stát si nárokuje téměř výhradní monopol na použití síly, současně však není schopen garantovat okamžitou ochranu občanů. Policista nemůže stát na každém rohu. Nemůže být v každém podchodu, na každém parkovišti ani v každém nočním vlaku.

Ve chvíli, kdy útok začíná, je občan zpravidla sám.

Přesto některé evropské státy dospěly k názoru, že běžný člověk by neměl mít k dispozici ani základní nesmrtící prostředky obrany. Nejznámějším příkladem je Velká Británie.

Pepřový sprej tam není považován za běžnou pomůcku sebeobrany, ale za zakázanou zbraň. Prakticky to znamená, že žena, která si chce do kabelky přibalit prostředek schopný na několik sekund zastavit útočníka a umožnit tak její útěk, riskuje trestní postih.

Britský stát tvrdí, že občanům takové prostředky svěřit nemůže. Současně však připouští výjimky z jinak velmi přísných pravidel pro nošení čepelí.

Britský Criminal Justice Act obecně zakazuje nošení nožů a ostrých předmětů na veřejnosti bez oprávněného důvodu. Mezi zákonem uznané důvody ale patří také náboženství. Na této výjimce stojí například možnost nošení kirpanu – rituální čepele, která je jedním ze symbolů sikhské víry.

Nejde o útok na sikhy ani na náboženskou svobodu. Většina příslušníků této komunity nikdy nepředstavovala bezpečnostní problém. Kirpan je zde zajímavý z jiného důvodu. Ukazuje totiž zvláštní logiku moderní legislativy.

Sekulární občan žádající možnost nosit nesmrtící pepřový sprej pro vlastní ochranu naráží na zákaz. Náboženská výjimka pro nošení ostré čepele je naopak zákonem výslovně chráněna. Proč do zákona rovnou nedat výjimku pro fanoušky Vikingů, aby pod záminkou víry ve Vallhalu mohli po ulicích běhat třeba s válečnou sekyrou.

Podobně restriktivní přístup k pepřovým sprejům najdeme také v Nizozemsku nebo Belgii. Německo zvolilo komplikovanější cestu, kdy jsou běžně dostupné spreje deklarované jako prostředky proti zvířatům. V praxi tak vznikají právní konstrukce, které mají často blíže k obcházení zákona než k dodržování jeho smyslu. Ale aleposň že vám sprej na velké psy u policie projde, doufejme.

Český přístup

Česká úprava vychází z jednoduchého předpokladu: policie nemůže být všude a občan má právo nést odpovědnost za vlastní bezpečnost. Proto je pepřový sprej legální a proto český právní řád uznává institut nutné obrany. Od roku 2021 je navíc v Listině základních práv a svobod zakotveno právo bránit život svůj nebo život jiného člověka i se zbraní za podmínek stanovených zákonem.

Samozřejmě ani český systém není bezchybný. Také u nás lze najít případy, kdy soudy posuzují obránce mimořádně přísně a veřejnost má někdy pocit, že člověk bránící sebe nebo svou rodinu musí následně dokazovat svou nevinu důkladněji než samotný pachatel útoku. Pan soudce by se do takové situace jistě nedostal a útok by odvrátil aurou své spravedlnosti.

Přesto je základní filozofie Česka odlišná. Český právní řád nepovažuje občana za potenciální problém už jen proto, že chce mít možnost se bránit.

A právě zde leží otázka celé debaty. Má být slušný člověk v krizové situaci odkázán výhradně na stát, který u samotného útoku téměř nikdy nebude? Nebo by měl mít možnost nést část odpovědnosti za vlastní bezpečnost?

Odpověď na tuto otázku totiž ve skutečnosti rozhoduje o tom, komu stát důvěřuje více – vlastním občanům, nebo vlastním zákazům.

Anketa

Jak vnímáte rozdílný přístup evropských zemí k obranným prostředkům a náboženským výjimkám?
Je to absurdní paradox. Právo na sebeobranu a rovnost před zákonem musí platit pro všechny stejně.
84,6 %
Náboženské výjimky chápu, ale zákazy pepřových sprejů pro běžné občany jsou příliš přísné.
0 %
Stát má mít nad zbraněmi maximální kontrolu a výjimky mají zůstat jen velmi omezené.
0 %
Český přístup je rozumnější, protože více důvěřuje odpovědnému občanovi.
15,4 %
Celkem hlasovalo 26 čtenářů.

Zdroje:

https://assets.college.police.uk/s3fs-public/2021-02/sikh-articles-of-faith-in-the-workplace.pdf

https://business.gov.nl/regulations/permit-weapons-and-ammunition/

https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

https://apnews.com/article/uk-stabbing-arrest-racism-police-henry-nowak-71085810a12499ffa68721478e6e983c

https://www.scmp.com/week-asia/politics/article/3355798/uk-sikhs-defend-right-carry-sacred-dagger-after-student-murder-backlash

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz