Článek
Umělci jsou často kritizováni za to, že se vyjadřují k celospolečenskému dění. Jsem přesvědčen, že mají veškeré právo toto dělat. Pokud sdělují svá stanoviska k dění v zemi, je to v pořádku a jedná se o občanský postoj. Komplikované ovšem je, když hlásají „moudra“ o zahraničních událostech, o jejichž původu, průběhu a současnosti nemají ani nejmenší tuchu.
To se právě děje Tomáši Klusovi.
Namísto toho, aby se věnoval tomu, čemu rozumí a za co bere honoráře, nechal se zlákat kýmsi, kdo kráčí ve stopách Třetí říše a snaží se za každou cenu škodit Izraeli a jeho židovskému obyvatelstvu. Kdo je tím našeptávačem, je těžké říct, nicméně velice škodí pověsti pana Kluse. Ten si to zatím asi moc neuvědomuje, protože se stylizuje do pozice jakéhosi šiřitele lidství. Tím, co hlásá, se ale propadá do bažin nenávistné propagandy.
Nejspíše pod vlivem cesty Petra Macinky do Izraele vydal Klus dnes prohlášení, které je plné agresivních útoků na Izrael a nehorázných lží.
Hned první věta je nehoráznost:
„Přes 21 000 dětí zabitých úmyslně elitní armádou“
když pominu fakt, že ta čísla zatím nebylo možno ověřit, a také skutečnost, že za děti považuje Hamás, který je většinovým zdrojem takových informací, i dospělé jedince se zdůvodněním, že se jedná o něčí děti, tak odpornou lží je tvrzení, že IDF či IAF úmyslně zabíjely děti. Složky izraelské armády si dávají velice záležet na tom, aby bylo chráněno v co největší možné míře především civilní obyvatelstvo. To se ovšem těžce provede, když Hamás a další teroristické organizace používají civilisty jako štít.
„Mučení vězňů například tím, že je znásilňují psi.“
Po řadě dalších polopravd nasadil Tomáš Klus opravdu těžký kalibr. S touto informací přišel jako první kdo jiný než New York Times. Autor musí mít nějaký silný psychický problém, protože podobné obvinění je zcela za hranou. Nikdy se nic podobného nestalo a technicky to spadá do kategorie téměř nemožného. A možná jsem si mohl odpustit i to téměř, protože vycvičit psa ke znásilnění člověka, zvláště pak muže, je podle odborníků nemožné. V jednom článku jsem četl argumentaci, že když může mít pes sex s člověkem, je možné i znásilnění. To je ovšem nesmysl, protože k tomu prostě není uzpůsoben. Podrobnosti ať si každý domyslí a ti s nedostatečnou představivostí ať si najdou příslušná videa pomocí Googlu. Reakce Izraele na toto obvinění byla rychlá a zdá se, že NYT bude mít finanční problémy.
Dále už pan Klus pokračuje podle not Grety a jejího komanda. Samozřejmě odmítají vidět pozadí celého konfliktu a toho, kdo je na vině. A nikoliv jen v Gaze.
Celá tato tragédie má naprosto jednoduché vysvětlení, a protože zde není tolik prostoru na kompletní rozbor, stačí se jen zamyslet nad nešťastnou Gazou.
To, co se stalo 7. 10. 2023, bylo dovršením dlouholeté agrese vůči Izraeli. Byla to jakási třešnička na dortu Hamásu, kdy najednou došlo k něčemu otevřenému a velkému.
Hamás, a nebyl to jen on, tehdy předpokládal, že odpověď bude stejná jako vždy předtím. Měsíc budou Izraelci bombardovat a pak je světové veřejné mínění donutí stáhnout se zpět.
Možný budoucí bojovník Hamasu. Možná působil i 7.10.2023
Jenže tentokrát bylo vše jinak. Nikdo nemohl doufat, že Izrael bude postupovat stejně jako v minulosti. Nikdo si nemohl myslet, že se Izrael nechá uchlácholit a přistoupí na hru o jednáních a dohodách, která je po mnohá desetiletí naprosto stejná a nepřináší žádné pozitivní výsledky ani pro bezpečnost Izraele, ani pro budoucnost Palestiny.
Přesto zde byla jasně deklarovaná šance na jiný, méně tragický vývoj. Požadavek byl prostý: okamžitý návrat všech unesených rukojmí. To by znamenalo zastavení bojových akcí a cestu k jednání. Nestalo se tak a ti, kteří dnes Izrael kritizují – a není to kritika, je to snůška urážek a pomluv –, si neuvědomují zásadní věc. Žádná z teroristických skupin nevznesla požadavek na výkupné, za které by rukojmí byli propuštěni. Výkupné nemusí být nutně peníze, ale například politické požadavky. To ukazuje, že návrat nebyl v plánu a že únosci počítali s postupným zavražděním všech unesených. Byla to z jejich strany hra. Hra, do které zapojili i nevinné obyvatelstvo Gazy. I když to „nevinné“ by mohlo být v uvozovkách, protože hodiny, co hodiny, ale minuty po útoku se ulice Gazy proměnily v karneval, kde se slavilo a tančilo. A nejen v Gaze, připomínám. Ovšem tito lidé nikdy nebyli cílem útoků IDF. Naopak, byl to Hamás, který po výzvě k opuštění rizikových míst v odchodu svým obyvatelům bránil. Podle některých svědectví došlo i na zabíjení těch, co neposlechli.
Jak málo stačilo a ta čísla, kterými tady operuje pan Klus a další, mohla být stokrát, tisíckrát nižší. Jenže to právě Hamás nechtěl.
Je tady samozřejmě otázka pozadí celé akce 7. 10. 2023. Takto sofistikovaný útok nemohli vymyslet a provést samotní příslušníci Hamásu. Snad se někdy svět dozví, kdo stál za nezměrnou tragédií, která se odehrála. O tom spekulovat nechci.
Nicméně Tomáš Klus a ti, kteří mu podsouvají nehoráznosti, které hlásá, si neuvědomují, komu a čemu slouží. A nevidí celosvětový dosah této kampaně. Dnes se znovu stává rizikem nejen přiznat, že někdo pochází z Izraele. Je rizikem i přiznat židovský původ. A děsivé je, že toto platí pro celou planetu. Kromě Izraele samozřejmě. Tam můžete bez problémů říct, kdo jste, a budete vítáni.
Konkrétně pro pana Kluse tak platí dvě česká přísloví:
Důvěřuj, ale prověřuj.
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Jeho snad dobré úmysly totiž narážejí na úmysly těch, od nichž čerpá své informace a jejichž úmysly nejsou vůbec dobré.
Proto nejen jemu, pokud bude mít sílu a chuť si tento blog přečíst, ale i ostatním nabízím k přečtení jiný pohled, založený na prokazatelných faktech.
A k přemýšlení mám také jeden tip.
Opravdu vám nepřijde na rozum, proč celá ta léta je cílem všech možných útoků pouze Izrael, ale nikdo se nezabývá skutečně prokázanou genocidou v Súdánu, Myanmaru, Jemenu, Číně a do jisté míry i tou, které se na Ukrajině dopouští Rusko?
A co vy, Tomáši, kdy napíšete tklivou píseň nebo status o Dárfúru?
A tohle je bloudění Tomáše Kluse, pro něj neznámým územím:
