Článek
Předseda strany, která balancuje už delší dobu na hranici nezvolení, se neustále snaží vystupovat jako zosobnění veškeré vesmírné moudrosti. Namísto toho ovšem vytrvale vykazuje známky štamgasta restaurace páté cenové skupiny.
Nechápu, jak si může vůbec dovolit vyslovit obvinění z usvědčení ze lži. Za něco podobného by v zemích na západ od hranic České republiky byl hnán k odpovědnosti a musel by podrobně vysvětlovat a dokládat svá slova.
A tím dokladem by rozhodně nebylo to, co nejnověji předvedl na své sociální síti, kde zveřejnil vysvětlující dopis k interpelaci ve věci bránění novinářům v jejich práci.
Člověk, který dělá něco podobného, žvaní o jakési kohabitaci a hrozí prezidentovi, nemá žádné právo kohokoliv obviňovat ze lži. Takový člověk by neměl mít ani právo fungovat ve vládě či parlamentu.
Bohužel výsledky voleb v roce 2025 umožnily, aby se do nejvyšších funkcí dostali i lidé, jako je Petr Macinka a mnozí další, pro které je slušnost spíše překážkou a výrazem slabosti.
Způsob myšlení předvedl, kromě již zmíněného obvinění, Petr Macinka včera v debatě na ČT 1. Byl značně roztěkaný a bylo zřejmé, jak moc mu vadí, že nemůže rozjet svůj arzenál jedovatostí a pošklebků. Pravděpodobně i jemu došlo, že na půdě veřejnoprávní televize by to nemělo tu správnou razanci, a tak na argumenty místopředsedy ODS Martina Kupky či Víta Rakušana odpovídal zmateně a velice často si odporoval.
To si ovšem vynahradil v odpovědi zveřejněné na CNN Prima News, kde opětovně zaútočil na prezidenta svým typicky nevybíravým způsobem.
V rozhovoru pro tuto stanici, který byl odvysílán v neděli v poledne, Petr Pavel důsledně zhodnotil současnou politickou situaci a asi vlil trochu naděje do žil nám, kteří doufáme ve stabilitu a uklidnění žabomyších válek. Přeci jen dohoda o znovuobnovení rozhovorů a kontaktů mezi premiérem a prezidentem má velkou důležitost i směrem k tomu, jak Českou republiku vnímají spojenci.
Slova, která věnoval Petru Macinkovi a jejich sporu, jsem chápal, a snad jsem v tom nebyl sám, jako pokus, když ne o smír, tak alespoň o příměří či přerušení „válečných akcí“.
Jak se ovšem za pár hodin ukázalo, Petr Macinka nestojí ani o smír, ani o zakopání válečné sekery. Snad si myslí, že tento spor-nespor může vyhrát a prezidenta tím ponížit tak, jak byl on sám ve svých představách ponížen odmítnutím Filipa Turka.
To se ale nestane a já mám pocit, že svým nejnovějším prohlášením si začal hloubit svůj politický hrob. A zřejmě namísto lopaty a krumpáče usedl do bagru a nasadil vysokou rychlost.
