Článek
Prezident totiž hovořil anglicky. Projev přenášela i různá internetová média, jako například Seznam.cz a další, ovšem pouze v původním znění.
A to se nelíbilo.
Jenže je simultánní překlad opravdu vhodným řešením? Nepíšu to proto, že sám ovládám několik jazyků včetně angličtiny, ale hlavně proto, že to tlumočení je často zmatené a nepřesné. Pokud si opravdu chcete vyslechnout vše, co má politik na srdci (nebo papíru), tak tlumočník vám to neumožní.
Osobně obdivuji ty muže a ženy, kteří tuto práci vykonávají, protože musí být extrémně vyčerpávající. Přesto jsem přesvědčen, že je mnohem lepší počkat si pár hodin na textový zápis anebo titulky pod videem.
Konkrétně v případě Petra Pavla a jeho projevu v OSN to má tu výhodu, že divák nedopadne jako jistý Jindřich Rajchl, který pravděpodobně díky neschopnosti porozumět angličtině spoléhal na tlumočnici a pak z prezidentova projevu měl chaos, což dal najevo statusem na svém facebookovém profilu.
Projev prezidenta Petra Pavla rozhodně nebyl nudný a každý, kdo má byť jen základy angličtiny, slyšel, že byl přednesen na kvalitní úrovni. Důležitý je ovšem fakt, že obsah poměrně přesně zhodnotil současnou celosvětovou situaci a hrozby.
Pochopitelně nejdůležitější částí jeho projevu byla tato:
Čína má dostatek moci i vlivu k předcházení konfliktům, snižování napětí a ukončování válek. Tomu by měla odpovídat i její odpovědnost. To platí i pro využití jejího vlivu ve prospěch ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Tuto agresi zahájilo a nadále vede Rusko, další stálý člen Rady bezpečnosti OSN. Činí tak zcela v rozporu s Chartou OSN a základními principy mezinárodního práva. Ruská agrese způsobuje ukrajinskému obyvatelstvu obrovské utrpení. Civilisté i civilní infrastruktura jsou nadále bezohledně vystavováni útokům.
Riziko každým dnem roste. Agresivita Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy. Bezprostřednost této hrozby názorně ilustroval nedávný ruský pokus o dronový útok na letiště Lipsko/Halle v Německu, pouhých 150 kilometrů od českých hranic. Důsledky agrese ale sahají daleko za hranice Evropy. Ruská válka narušila globální potravinovou bezpečnost, zemědělskou výrobu, export i dodavatelské řetězce. Její dopady pociťujeme i v Česku, ještě citelnější jsou však v některých částech Afriky a jinde ve světě, zejména v zemích závislých na stabilních a cenově dostupných dodávkách potravin.
Česká republika je malou zemí, jenže právě projevy jako tento, který prezident Petr Pavel přednesl, ukazují, že má co říct. Že se neveze pouze s proudem, a hlavně že přesně vnímá, co ohrožuje světový mír a prosperitu. To, že Petra Pavla nesledoval plný sál, rozhodně neznamená, že jeho projev neměl zvuk. Minimálně k uším a očím těch, kterým byl určen primárně, se dostal. Dnes je třeba každého hlasu rozumu, což ostatně dokazuje další událost dne, kdy EU a padesát zemí vyzvaly Rusko ke složení zbraní, zatímco USA se k této výzvě nepřipojily.
Rozhodně bude zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví pan Rajchl či Okamura a další, kteří hovoří o nutnosti míru, ale pod slovem mír si představují jednoznačnou kapitulaci, nebo dokonce pád Ukrajiny.
Projev prezidenta České republiky Petra Pavla ukázal, že Česká republika nemusí stát nutně na okraji dění. Že nemusí pouze přihlížet, ale může se aktivně účastnit. Třeba i tím, že jako jeden z mála vystupujících politiků uštědřil OSN svým projevem drobný políček a naznačil, že by bylo načase, aby změnila přístup a vrátila se k účelu, pro který vznikla.
A myslím si, že prezidentův projev byl i vzkazem vládě Andreje Babiše. Že je to sice vláda, která dělá zahraniční politiku, ale že prezident svým státnickým postojem a projevem může být velice užitečný a není vhodné jej stavět na druhou kolej.
