Článek
Zdá se, že Německo je dokonale rozparcelováno a nyní je na řadě sladká Francie. Tam ale vše půjde snáz. Takže rozhodnutí soudu, že obyvatelé Gazy, kteří by za normálních okolností neměli šanci na azyl, ji nyní mají. Myslím, že francouzská města a letiště už začínají přípravy na přijetí. Pokud se tedy vláda nerozhodne nabídnout jím ostrov Kerguelen. Tam by měli místa habaděj a nikdo by je nediskriminoval. No ale zpět do Německa.
Už delší dobu přicházejí z celé země znepokojivé informace, že ve školách vládne drastický nepoměr mezi žáky s muslimským zázemím a řekněme s infidely, tedy nevěřícími. Takže dochází k situacím, kdy německé dívky jsou šikanovány kvůli oděvům, chování, kdy vzniká snaha omezit určitý druh potravin a podobně. To koneckonců není nic nového, ale novinkou je rostoucí radikalizace muslimské komunity. A co je horší, týká se to i komunity turecké, která se v průběhu let s německou společností víceméně asimilovala a nyní její mladá generace přechází na cestu konfrontace.
Pokud se ale někdo celkem logicky domnívá, že obavy a nespokojenost povedou ke snaze najít řešení, bude zklamán. Já se dnes jen tak cvičně obrátil na strýčka Google a zadal jednoduchý dotaz na muslimy v Německu. A nestačil jsem se divit. Oficiální číslo je zhruba 7 procent. Skutečnost je samozřejmě mnohem vyšší. A výsledek vyhledávání?
Je to neuvěřitelné, ale převládá zpravodajství, že muslimové jsou v Německu diskriminování, že vládne islamofobie a šikana. Tedy přesný opak toho, jaká je skutečnost. Vlastně je aplikován stejný mustr, jako v konfliktu v Gaze, kdy napadený, tedy Izrael je označován za agresora. Ale to je trochu odlišná historie a Německo se zatím nemusí potýkat s terorem na takové úrovni jako Izrael. I když co není, může brzo být a útoky osamělých zločinců mohou přerůst v konflikt většího rozměru.
Challenges and Concerns: Despite integration efforts, Muslims in Germany also face challenges such as Islamophobia and discrimination, which require attention and action from both civil society and government institutions.
Politici se nás snaží přesvědčit o samospasitelství takzvaného migračního plánu. Jenže, i když jistá pozitiva do vývoje přináší, opravdu není tím,čím je označován. Problémy řeší jen dílčím způsobem a už vůbec se nevypořádává s těmi migranty, kteří už v Evropě jsou. A tak zatímco v případě nové vlny, jsou země povinny pomáhat a podílet se, v boji s těmi,kteří už v Evropě jsou, zůstávají jednotlivé státy osamoceny.
Zabýval jsem se Německem, ale faktem je, že hranice jsou, bohudík, otevřeny, a to znamená, bohužel, i riziko přívalu těch, kteří nechtějí vnímat krásy České republiky, ale jejích myšlenky jsou temnější. Tuto situaci ale nikdo moc neřeší. Premiér Fiala sice pochválil kancléře Merze za kontroly na hranicích, ale o tom, zda tato jednostranná akce bude stačit, mi dovolte, abych pochyboval.
Nezbývá tedy než položit si otázku, kdo nás a Evropu zdevastuje dříve. Rusko nebo radikální islamisté?
