Článek
Výstava, zdá se, skončila, ale symbol Ukrajiny se nevrátil a vedení muzea, jak se zdá, s návratem nespěchá.
Co teď?
Strhla se bouře. Jakýsi spolek Kaputin požaduje okamžitý návrat, ministr vnitra po něm touží také a naopak odpůrci tančí radostí kozáčka nad tím, jak s tím „ukrajinským hadrem“ zametli.
Přítomnost ukrajinských symbolů na veřejných budovách byla po vypuknutí války, po ruské agresi, abych byl přesný, jasným signálem, že Česká republika stojí na straně oběti. Jenže nikdy nikdo neřekl, jak dlouho má tento signál podporu tímto způsobem signalizovat. V mezičase totiž se Česká republika postavila na světové přední pozice v praktické podpoře a pomoci. Na území země našlo útočiště statisíce uprchlíků a z rozpočtu i soukromých peněz proudily na Ukrajinu stovky milionů korun. Jaký praktický význam má v tomto směru nějaký symbol vyvěšený na veřejné budově? Jaký je jeho skutečný smysl? Morální vzpruha? Domnívám se, že nejen občané Ukrajiny na území ČR, ale prakticky celý svět ví, na čí straně tato republika stojí. Koneckonců, Česká republika se může pyšnit oceněním ze samotného Ruska, které ji považuje za nepřátelskou zemi. Takže jakou větší morální vzpruhu by mohla přinést vlajka? Možná má přítomnost vlajek být jakousi provokací vůči proruským elementům v zemi. To je ale z mého pohledu dětinské. Myslím si, že země má momentálně více důležitějších starostí, než se hádat o malichernosti tohoto typu.
Ano, vlajka na budově Národního muzea je podle mě malichernost. Stejně tak na jakékoliv jiné veřejné budově. Pokud ji tam někdo pověsí, je to jeho věc. Pokud se naopak rozhodne nepověsit či nevrátit, je třeba to respektovat a nevynucovat si to nějakými peticemi či vzdorem.
Je důležité si uvědomit, že vlající ukrajinský prapor na budově kteréhokoliv úřadu, nepřinese ani euro, ani dolar, ani korunu navíc pro potřeby bránící se země. A směřovat podporu právě směrem k praktické pomoci je důležitější než se dojímat nad vlající vlajkou.
