Článek
Pravděpodobně v obavě z možné prohry v kompetenčním sporu přišla vláda s posunutím rozhodnutí o účasti až na poslední chvíli, tedy na konec června. To by pochopitelně podání kompetenční žaloby znemožnilo, protože Ústavní soud by neměl dostatek času k projednání a vynesení rozhodnutí. Premiér Babiš tento krok hájil tím, že vláda chce počkat na předsummitové setkání ministrů obrany členských zemí NATO.
Toto vysvětlení je ovšem úsměvné, když si připomeneme, co nejen Babiš, ale i ostatní členové kabinetu prohlašovali ne tak dávno. A nejen Petr Macinka, ale i ministr Havlíček nebo ministr obrany se shodli, že prezident na summitu nemá co dělat. Koneckonců samotný premiér se v televizi s úšklebkem ptal: „Co by tam dělal?“ To jsou, prosím, Babišova slova.
Tak jaký má tedy smysl odklad rozhodnutí o účasti?
Evidentně se jedná o snahu přimět prezidenta, aby svou snahu vzdal a jel raději na motorce na koncert ZZ Top, jak mu radí jeho poradce Kolář. Inu, možná by to byla větší zábava, nicméně já jsem přesvědčen, že povinností prezidenta je neustupovat a trvat na své kompetenci. A tou je, že prezident republiku zastupuje navenek. Tedy nejen na summitech NATO, ale například i na jednání OSN. A ani tady nemusí čekat na to, až mu to ministr zahraničí laskavě dovolí.
Zatímco tedy vláda přišla s poněkud nefér krokem, prezidentova odpověď byla z kategorie bravurních. Objednal se na pondělní zasedání vlády, a přestože je složité předvídat, jak to proběhne, některým ministrům pokazil víkend.Protože fakt, že prezident bude nejen hostem, ale bude toto jednání vést, nasvědčuje, že se bude jednat o velice zajímavou záležitost, kterou tito ministři neponesou libě.
Snadno se posílají zlostné vzkazy a poznámky pomocí sdělovacích prostředků nebo SMS, už hůře se takové věci říkají přímo do očí.
A že prezidentův krok představitele vládního kabinetu minimálně znervóznil, o tom svědčí jejich reakce pro média.
Já to vidím tak, že se jedná o šach. Z toho se může samozřejmě premiér Babiš vykroutit. Nicméně je šance, že si uvědomí, jak zbytečná tato komplikace je. Pokud totiž vláda předpokládá, že na summitu dokáže lépe vysvětlit svou pozici ohledně financí a celkové armádní politiky, nebylo nic snazšího než takto s prezidentem jednat od samotného počátku. Takto to ale neproběhlo. Až do sporu s nejmenováním Turka ministrem a následnou Macinkovou hysterií samotný Andrej Babiš tvrdil, s typickým krčením ramen, že ten zvyk je daný a on sám nevidí důvod nic na něm měnit. Tedy že na summit pojede Petr Pavel. Současná situace je tedy nejspíše výsledkem tlaku, který Motoristé na premiéra vyvinuli a ze kterého on nemá sílu se vymotat. Což ovšem vyvolává jisté pochybnosti o tom, jak silným vlastně premiérem je a jestli skutečně je on tím, kdo vládu řídí. Ale to se snad dozvíme v pondělí na tiskovce po jednání vlády.
Každopádně mám velice silný pocit, že prezident na schůzi vlády nejde jako prosebník, který škemrá, aby jej vzali s sebou. Podle mě má tato návštěva mnohem hlubší význam. Tak na to určitě má smysl si počkat.
