Článek
A uvědomil jsem si, že prakticky dodnes neexistuje jasná a jednoznačná definice toho, co porno vlastně je. V průběhu dějin existovaly snad stovky výkladů a i dnes se můžeme setkat s různě zkreslenými definicemi.
Ta nejjedodušší je, že za pornografii lze považovat takový výtvor, který má za cíl vyvolat sexuální vzrušení. Tento názor dokonce zastávají i někteří odborníci, ale tak jednoduché to zase není. Pokud bychom akceptovali takovéto zjednodušení, pak jako ryzí pornografii bychom mohli označit například volby Miss, módní přehlídky či každé dílo, kde je zobrazená lidská krása-půvab.
To je pochopitelně nesmysl.
Osobně mám dojem, že dnes ve 21.století už je podobné škatulkování zbytečné, ale v zájmu argumentace si myslím, že nejlepší definice porna je zobrazení pohlavních orgánů v přímé akci. Ale s vědomím, že i zde můžeme narazit. V sochařství, malířství, literatuře i filmech.
Otevřenost v kinematografii už nezná žádné hranice a upřímně řečeno, kdo by si dovolil označit filmy Larse von Triera za pornografii? Mám na mysli snímky Idioten, Antichrist a Nymfomaniac. Jedná se o silná umělecká díla s „přidanou hodnotou“.
Už počátky tohoto filmového subžánru atakovaly velké kinosály. Někde opatrně, jako v USA, během distribuce filmu Deep throat, což je dosti drsné hard core. Na druhou stranu musel k soudu Vilgot Sjoman, autor filmu Jsem zvědavá - žlutě, poté, co cenzoři zabavili v kinech jeho kopii, přičemž tento film lze jen s velkou nadsázkou nazvat lehce erotickým. No, jsou to USA, země, která je největším producentem porna na světě, nicméně v televizi vám rozostří záběr na pozadí v tangách.
To Evropa na to šla od podlahy. V čele s Dánskem a Holandskem. V Dánsku dokonce vznikly celé série mainstreamového porna, pod názvem Zodiac movies a Bedside movies, kde hrály tehdejší hvězdy dánské kinematografie. Zodiac movies byla parodie na Jamese Bonda.
To byla 70. léta.
Československo mělo trošku smolíka, nicméně i zde se objevily časopisy, dokonce i kratkometrážní filmové pásy, no a s příchodem videa propukla doslova porno exploze. My starší pamatujeme na večírky, kde nějaká ta kazeta musela být vždy k dispozici. Nejčastěji poté, co jsme shlédli Ramba, Commando, Lesního ducha. Dámy se tvářily, že je to nezajímá, ale po očku koukaly. Většinou se jednalo o produkci právě z Dánska, s německým dabingem. Snad odtud je ten nesmysl o východoněmeckém pornu.
Po revoluci se vše otevřelo, vznikla soukromá dabingová studia a Československo se zařadilo na špici producentů filmů pro dospělé. Nově vzniklé televizní stanice se snažily přilákat diváky na noční produkci, nicméně striktní pravidla pro vysílání omezila tuto snahunna lehce erotické filmy.
A pak přišel rozmach internetu a široká dostupnost až k jakémusi přejedení se.
A dnes?
Podle jakýchsi statistik je průměrný čas strávený sledovaním filmů pro dospělé kolem 21.minut. Jistě, čim jsme starší, tím více chápeme, že sledování je jako polibek přes zrcadlo.
Proto si myslím, že řešit dnes, co je a co není porno, už je trochu zbytečné. Jednalo se o zajímavý fenomén, který přinášel pobavení, relaxaci a možná někomu i pomáhá. Ale rozhodně už nešokuje. Možná ale šokují konspirace, že největší archív pornografie je ve Vatikánu. Nu, je li to pravda, proč ne, že?
https://en.wikipedia.org/wiki/Bedside-films
https://en.wikipedia.org/wiki/Zodiac-films
https://www.thevaticantickets.com/vatican-secrets/
