Článek
Jedná se o přirozený vývoj ekosystému, který se odehrává tam, kde vegetace zanikla nebo byla narušena.
Na začátku se nachází holá půda. Bez živin a bez života. Jako první se objevují odolné, nenáročné rostliny. Jsou to pionýři, kteří snášejí sucho, vítr i nedostatek živin. Jejich přítomnost půdu postupně obohacuje o organickou hmotu a vlhkost. Vytvářejí podmínky pro nástup dalších druhů. Postupně začnou převládat trvalky, které stabilizují půdní povrch a brání erozi.
Fáze přírodní sukcese
Jakmile se krajina vzpamatuje, přichází další fáze. V té se objevují keře a první stromky. Ty už tvoří složitější strukturu a přinášejí stín i útočiště pro drobné živočichy. A nakonec se objeví stromy. Nejdříve krajině vládnou rychle rostoucí pionýrské druhy, jako je bříza nebo osika, a později i pomalu rostoucí, dlouhověké druhy, které vytváří stabilní les.
Fáze přírodní sukcese
Tomuto konečnému, vyváženému stavu se říká klimaxové společenstvo. Takový ekosystém si dokáže udržet rovnováhu sám. Druhy jsou v rovnováze, koloběh živin funguje, půda se obnovuje a celé společenstvo reaguje pružně i na menší výkyvy v podmínkách.
Proces sukcese může trvat desítky, ale i stovky let. Jeho rychlost je ovlivněna klimatem, dostupností vody, kvalitou půdy, ale i tím, jak moc byl terén narušen. Sukcese není jen dílem divoké přírody. Dnes se využívá i účelně, například v bývalých dolech, lomech nebo pískovnách.
Odborníci zde nechávají krajinu pracovat samostatně, případně částečně samotně na místo aby ji celou zrekultivovali. Výsledkem bývají přirozenější, odolnější a pestřejší ekosystémy než ty, které vzniknou po klasické technické rekultivaci.
