Článek
Pravdou je, že každá generace je jiná. Vše se s roky mění a doba se zrychluje, takže ani není možné, abychom byli stejní. Jsme zahlcení moderními prostředky, používáme ve velkém sociální sítě a máme jiné záliby. Tak to prostě je a je to správně. To je zkrátka vývoj společnosti.
Líbí se mi, jak lidé nadávají, že je naše generace nevychovaná, neumí pomáhat a je líná. Za to ale může předešlá generace, tedy naše rodiče a prarodiče. Výchova je na prvním místě. Většinou přebíráme návyky našich rodičů a chováme se podle toho, jak nás vychovali. Samozřejmě to není stoprocentní, protože nejsme ovlivněni pouze výchovou a jakmile vyrosteme, je vše na nás, takže to nechci na výchovu házet, ale je to základ.
V dnešní době se velice rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Přiznejme si, že dříve takové rozdíly nebyly a byla ani tak rozšířená závist. Dnes abyste uspěli, musíte mít talent, otáčet se, být průbojní, musíte být spolehliví, umět odolávat stresu a jsou na nás kladené mnohem větší požadavky. Ano, mám větší možnosti a výběr. Ale abychom jich využili, musíme se hodně snažit. A to je pak velký tlak.
Je dokázáno, a vidím to všude kolem sebe, že lidé minulých generací byli dříve víc v pohodě. Dnes má antidepresiva každý druhý a mnoho lidí se potýká s psychickými problémy a depresemi. S tím musíme dnes a denně bojovat. Snažit se v tom dnešním rychlém světě rychle vybrat tu nejlepší možnost, odolat závisti a srovnávání se s ostatními, což v nás vyvolávají sociální sítě a vychovat děti, které budou v tomto světě a společnosti také odolní a dokážou držet krok.
Nedávno jsem se vyjadřovala k tomu, že dnes mají mladí lidé velmi těžké získat vlastní bydlení, pokud nemají bohaté rodiče či něco nezdědí. To lidé let minulých příliš neřešili.
Lidé mají také tendenci házet všechny do jednoho pytle. Není pravda, že jsme všichni nevychovaní, neumíme zdravit, poprosit a pustit staršího člověka sednout. Jen je toho na nás moc a málokdo se umí této zrychlené době přizpůsobit. Navíc jsme si vědomi toho, jak se na nás pohlíží a samozřejmě se nám to nelíbí. Prosím, dejte nám šanci a hned nás neodsuzujte. Každá doba a každá generace je jiná a i my to máme v něčem jednodušší, ale také těžší. Dejte nám taky šanci.
Na konec bych ráda podotkla, že až naše generace zestárne, bude se na ni jistě hezky vzpomínat a hanit se bude ta nová, která bude opět jiná. Ale žádná to nemá snadné.
