Článek
Rodiče: My jsme ti dali vše, co jsme měli. Teď nám to vrať
Rodiče se v ideálním případě snaží, aby mělo dítě skvělé dětství, aby mu nic nechybělo a aby bylo šťastné. Samozřejmě se to ale odvíjí od toho, kolik rodiče vydělávají. V poslední době se rozmohl názor rodičů, kteří po svých dětech chtějí, aby jim jejich péči a peníze vrátily. Tedy v případě, že se dítěti v životě daří, nestrádá a je schopno si vydělat peníze. Tak to ale nefunguje.
To, co nám dali rodiče, bychom jim neměli vracet zpět, ale měli bychom to dát zase svým dětem. A pokud jsme se rozhodli děti nemít? To je naše věc, do které nikomu nic není. Nejsme povinni někomu něco dávat a nikomu nic nedlužíme. Rodiče se o nás přece starali dobrovolně a dali nám to, co chtěli, z nezištných důvodů.
Dítě: Svoje peníze si chci nechat pro sebe a rodičům nic dát nechci
Tohle je samozřejmě postoj v přílišné opozici. Ono velmi záleží na tom, v jaké situaci rodiče jsou. Jsou schopni si vydělávat a nemají se špatně? Jsou zdraví? Pak nevidím jediný důvod, proč by je měly jejich děti živit. V opačném případě, kdy jsou rodiče nemocní, už mají svůj věk nebo se dostanou do problémů a jejich děti jsou schopné a nemají se zle, by se děti o své rodiče opravdu měly postarat. Protože kdo jiný? Zákonná povinnost to ve většiné případech není, ale morální ano.
Pokud se rodiče rozhodnou, že už mají práce dost a chtějí využít peněz svých dětí, je to špatně. Nic by po nich neměli požadovat. Jejich potomci se mohou rozhodnout rodiče podpořit, udělat jim radost, nebo je dokonce živit, ale tato myšlenka by opravdu měla jít z hlav dětí, nikoli rodičů.
Záleží na výchově a přístupu
Pokud rodiče děti zanedbávali, nechtěli jim nic dovolit nebo koupit, nemohou čekat, že opačně by to mělo být jinak. Samozřejmě je to jiné, pokud rodiče neměli moc peněz a nemohli si pro své děti nic navíc dovolit. Nenechte se mýlit, na druhou stranu existují rodiče, jenž své děti po celý život rozmazlovali a v dospělosti od nich neuvidí nic, protože jim nikdo nevysvětlil a ani neukázal, jak se správně v tomto ohledu chovat.
Děti se zpravidla chovají v dospělosti ke svým rodičům stejně, jako se jejich rodiče chovali ke svým rodičům. Jde o chování nápodobou, a pokud je jim vzorem vlídný a nápomocný vztah, je velmi pravděpodobné, že se takové životní vzorce budou opakovat.
Morální povinnost ano, zákonná nikoliv (pouze ve vážných a výjimečných případech)
Žádní rodiče by po svých dětech neměli chtít peníze, dárky nebo se dožadovat jakýchkoliv prostředků. Je to na dětech, a pokud jsou dobře vychované, pomohou ve chvíli, kdy to rodiče potřebují, a vše navíc je jejich volba. Málokteří rodiče se budou chtít nechat živit od svých potomků, naopak se o sebe budou chtít postarat, dokud to jde. Budou vděční za jakoukoliv pozornost, ale nebudou to vyžadovat a svým dětem budou dobrou práci a dobré životní podmínky přát.
