Jaké dítě jsem to stvořila? Trumpova matka byla outsider rodiny. Nad výstřelky svého syna si zoufala

Na konci října 1929 došlo k jedné z nejzásadnějších událostí 20. století: po dlouholetém období růstu se během několika vyhrocených dnů zhroutila newyorská burza. I přesto, že tato událost předznamenala příchod Velké hospodářské krize a s ní i dramatický propad americké ekonomiky, do Spojených států stále mířily lodě plné přistěhovalců, kteří věřili, že za branami Nového světa je čeká lepší život než ten, který nechávají za sebou.

Mezi tisícovkami doufajících, které ani největší burzovní krach v moderních dějinách nepřiměl zůstat v Evropě, byla i sedmnáctiletá Mary Ann McLeod. Tato křehká tmavovláska s klenutým obočím a hlubokýma černýma očima nikdy nevycestovala dál než za hranice svého okresu a teď se vydala na dalekou cestu na vlastní pěst, s jediným kufrem v ruce a v doprovodu své starší sestry Caroline. Měla jediný cíl: ve Státech se uchytit a zůstat tam už natrvalo jako řada jejích krajanů. Jakým způsobem se zapíše do historie svého nové země si tehdy nedokázala ani představit.

Není tajemstvím, že současný americký prezident je z obou stran potomkem evropských imigrantů. Zatímco otec Frederick patřil už k druhé generaci amerických Trumpů (jeho rodiče, oba Němci, se ve Státech usadili roku 1904), matka Mary Ann byla původem Skotka. Narodila se 10. května 1912 ve vesnici Tong na ostrově Lewis (souostroví Vnější Hebridy u západního pobřeží pevninského Skotska) jako desáté a poslední dítě do rodiny Malcolma a Mary Ann McLeodových. Její rodina byla velmi tradiční, nábožensky hluboce založená a hovořilo se v ní zásadně galsky. Mary Ann se naučila mluvit anglicky až na základní škole a přestože se postupně stala jejím druhým mateřským jazykem, po celý zbytek života si udržela výrazný skotský přízvuk.

McLeodovi se po generace živili rolnictvím a rybolovem, což byl zdejší nejobvyklejší způsob obživy. Nebyli vysloveně nemajetní, ale drsné podmínky nehostinného ostrova jim umožňovaly jen velmi skromnou existenci. Lidé na ostrově Lewis žili v sociální i ekonomické izolaci a měli chabý přístup ke službám i přírodním zdrojům; místní obydlí byla špinavá a studená, silnice zanedbané, školy i nemocnice vzdálené a těžko dostupné. Špatné ekonomické podmínky bylo hlavním důvodem, proč se Mary Ann stejně jako většina jejích sourozenců rozhodla svůj rodný ostrov natrvalo opustit.

Dne 2. května 1930 se Mary Ann McLeod s platným cestovním vízem a padesáti dolary v kapse nalodila na palubu zaoceánského parníku RMS Transylvania. Do New Yorku dorazila den po svých osmnáctých narozeninách. Na seznamu cestujících bylo u jejího jména jako povolání uvedeno domestic worker - pracovnice v domácnosti, americká obdoba imperiální služky. Mary Ann od začátku netajila, že plánuje v Americe zůstat trvale, a první čtyři roky se živila tím, že uklízela a pečovala o děti v bohatých newyorských rodinách. Byla to těžká a nevděčná práce; Mary Ann se potácela od služby ke službě, přebíhala z jedné domácnosti do druhé a přežívala od výplaty k výplatě. Jako chudou cizinku bez zázemí, s minimálním vzděláním a zkušenostmi by ji v životě možná nic lepšího ani nečekalo - pak ale přišel rok 1934 a s ním i večírek, na kterém potkala Fredericka Trumpa.

Seznámením s Fredem se svět dvaadvacetileté Mary Ann obrátil vzhůru nohama. Fred sice ještě nestál na vrcholu své kariéry, už tehdy ale proslul jako vlivný developer, spolumajitel rodinné firmy a stavitel mnoha nemovitostí. Jeho jméno mělo zvuk a Mary Ann se jeho kouzlem nechala zcela pohltit. Při návštěvě Skotska ještě toho roku oznámila rodině, že v Americe potkala svého budoucího manžela, a v lednu roku 1936 se za svého vyvoleného provdala. Mladí novomanželé zpočátku žili v bytě v domě, který vlastnila Fredova matka, v roce 1940 se ale Fredovi začalo dařit natolik, že si mohli dovolit koupit vlastní dům. Mary Ann, která do té chvíle trávila čas tím, že obcházela nemovitosti svého muže a tchýně a vybírala mince z praček ve sdílených prádelnách, zůstala ženou v domácnosti. Po dětství stráveném v nuzné skotské vesnici a dospělém životě ve Státech, kdy posluhovala v domě boháčů, to najednou byla ona, kdo si mohl najmout služebné. Nikoho nepřekvapilo, když ve svém domě zaměstnala skupinu chudých skotských imigrantek.

Postavení, ke kterému sňatkem přišla, ale nebylo zadarmo. Možná už před svatbou Mary Ann tušila, že s jejím manželem nebude lehké pořízení. Byl to náročný člověk - despota, precizní, přísný a silně orientovaný na výkon. Svoje obchody řídil tvrdou rukou autokrata a stejně tak se snažil ovládat i svoji rodinu. Trumpovi měli dohromady pět dětí - Maryanne (1937-2023), Freda mladšího (1938-81), Elizabeth (1942), Donalda (1946) a Roberta (1948-2020) - a v každém z nich zanechal jejich otec trochu jiný dojem. V rodinné hierarchii stála Mary Ann za svým mužem a její děti si této její podřízenosti dobře všímaly. Vnímaly, že je slabá a že proti otcově vůli nezmůže nic, zároveň ale vnímaly i to, že na rozdíl od otce je skutečně miluje. Fred Trump byl chladný, citově nedostupný rodič, který nesnesl nic jiného než dokonalost a lásku slučoval s úspěchem; Mary Ann naproti tomu ke svým dětem přistupovala vlídně, mluvila k nim laskavě a věnovala jim čas i osobní péči. Vštěpovala jim zásady, kterým se sama naučila v dětství - zbožnost, skromnost a povinnost chovat se vždy a za všech okolností jako slušný člověk. Zatímco láskyplně pečovala, ve verbálních vyznáních náklonnosti se krotila, aby tím nedráždila svého muže. Podle Freda byly projevy citu něčím, co z dětí vychovává slabochy.

Období po narození syna Donalda znamenalo pro Mary Ann zásadní zlom v její mateřské roli. Čtvrté těhotenství bylo její nejkomplikovanější, po porodu navíc prodělala vážnou infekci, která se negativně podepsala na jejím fyzickém i psychickém zdraví. Trvalo několik let, než se jí vrátily síly a ona se mohla znovu plnohodnotně věnovat rodině, mezitím se ale všechny čtyři děti musely naučit spoléhat na svého otce. Ten sice nebyl tím emocionálním přístavem, který zoufale potřebovaly, ale na rozdíl od Mary Ann byl alespoň fyzicky přítomný. Matčina odpojenost se nejvíce projevila na nejmladším Donaldovi, kterému byla v nejranější fázi dětství odepřena ona bezpodmínečná láska a pověstná matčina vlídnost. O Donalda pečovaly chůvy a sestry pod taktovkou přísného a popudlivého otce. Když se pak Mary Ann zotavila a vrátila se do života rodiny, Donald už byl adaptovaný na otcovu tvrdou a neempatickou výchovu, ve které úspěch znamenal všechno a ve kterém nebyl prostor pro lásku.

Donald Trump o sobě později rád tvrdil, že je "maminčin chlapec": přesto, že se svou matkou leccos sdílí (oba prý měli "rádi hezké věci"), je nezpochybnitelné, že jeho osobnost ze všech sourozenců nejvýrazněji zformoval otec. Všechny děti Freda a Mary Ann dosáhly v životě velkých úspěchů, až na Donalda si ale v dospělosti každé z nich vypěstovalo vůči otci kritický odstup. Poté, co Fred zavrhl svého nejstaršího syna Freda ml. (ten po matce zdědil její laskavou a jemnou povahu a protivily se mu otcovy bezskrupulózní praktiky), zasvětil do tajemství rodinného podnikání Donalda a fakticky ho ustanovil dědicem svého impéria.

Zatímco rámeček s fotografií Freda Trumpa dnes leží v Oválné pracovně na čestném místě, o své matce dnes Donald Trump na veřejnosti téměř nemluví. Nikdy se za ni nestyděl a nikdy ji netajil, vždy ale dával bez zábran najevo, že za své úspěchy vděčí hlavně svému otci, který mu byl mentorem i silným osobním vzorem. Svým postojem k matce Donald Trump v zásadě převzal postoj svého otce, který svou ženu sice veřejně respektoval, prakticky jí ale nepřiznával jakoukoliv autonomii nebo právo na sebevyjádření. Kdykoliv se Trumpovi objevili spolu na veřejnosti, Mary Ann se usmívala, mávala, objímala syna a mlčela. Donald příležitostně popisoval její povahu jako „velkorysou“ a „všeobjímající“ a rád hovořil o tom, jak milovala svoji úlohu manželky a matky, pravdou ale je, že Mary Ann byla uprostřed vlastní rodiny vždy outsider. Její hodnoty a přesvědčení byly neslučitelné se světonázorem, který zastával její manžel, a nad výstřely, kterých se její syn opouštěl ve svém osobním životě, si opakovaně zoufala. Když se Donald na začátku 90. let bouřlivě rozváděl se svou první ženou Ivanou, konzervativní presbyteriánka Mary Ann nenesla dobře mediální pozornost, kterou aféra přitáhla na jejich rodinu, a ve chvíli největší beznaděje položila snaše otázku:

„Jaké dítě jsem to stvořila?“

Mary Ann McLeod Trump zemřela 7. srpna 2000 na zápal plic. Bylo jí 88 let. Svého muže přežila o jediný rok a je pohřbena po jeho boku na protestantském hřbitově v Middle Village v newyorské čtvrti Queens.

ZDROJE:

Brocklehurst, Steven: „Donald Trump's mother: From a Scottish island to New York's elite“ (23.7.2025). BBC.com. Čteno 24.10.2025

Mortimer, Caroline: „Donald Trump's mother asked: 'What kind of son have I created?'“ (4.11.2017). independent.co.uk. Čteno 24.10.2025

Robertson, Nic: „Donald Trump’s Scottish roots: How a tiny island could shape a President“ (3.11.2016). CNN. Čteno 26.10.2025

Wilson, Brian: "How Trump’s mother was „an outsider in her own family“ (24.8.2024). Stornoway Gazette. Čteno 24.10.2025