Situationships aneb vztahy v šedé zóně: Co to je a proč jsme to možná zažili i my?

Právě pro tento typ spojení se vžil pojem situationship a mnoho z nás v něm někdy uvízlo, aniž bychom si to hned uvědomili.

Situationship je vztah, který funguje jako partnerský, ale není pojmenovaný ani jasně vymezený. Dva lidé spolu tráví čas, sdílejí intimitu, píší si každý den, možná spolu spí, ale přesto nikdy nepadne otázka „Co vlastně jsme?“

Vše zůstává otevřené. Budoucnost se neřeší, hranice nejsou dané a jeden z partnerů, nebo oba, se vyhýbají jasnému rozhodnutí. Už jste někdy slyšeli věty typu: „nechme to plynout“ nebo „uvidíme, kam to povede“?

Jedním z hlavních důvodů je strach ze závazku. Oficiální vztah znamená odpovědnost, očekávání a možnost zranění. Situationship nabízí blízkost bez nutnosti se zavázat. Dalším faktorem je emoční nedostupnost. Lidé často nejsou připraveni jít do hloubky, ale zároveň nechtějí být sami. Situationship jim umožňuje mít někoho nablízku, aniž by museli řešit vlastní nejistoty.

Velkou roli hraje také digitální doba a seznamky. Neustálý pocit, že existuje někdo lepší, dostupnější nebo zajímavější, vede k odkládání rozhodnutí. Proč se vázat, když může přijít další možnost? A v neposlední řadě je tu vyhýbání se konfliktům. Mluvit o pocitech je pro někoho možná nepříjemné a riskantní. Mlčení je jednodušší než upřímný rozhovor, který by mohl skončit odmítnutím.

Proč jsme ji možná zažili právě my?

Situationship je typická pro dnešní generaci, protože balancujeme mezi touhou po svobodě a potřebou blízkosti. Chceme být milováni, ale nechceme být omezeni. Chceme jistotu, ale bojíme se rozhodnutí.

Často v ní zůstáváme kvůli naději, že se to časem třeba změní. Jeden čeká, že se vztah posune dál, zatímco druhý už dávno ví, že zůstane přesně tam, kde je.

Na první pohled je pohodlná. Nabízí pocit vztahu bez tlaku, bez závazků a bez nutnosti plánovat budoucnost. Právě proto je pro některé tak přitažlivá. Zároveň je ale velmi bolestivá a často zdlouhavá. Přináší nejistotu, nerovnováhu citů a pocit nahraditelnosti. Člověk si klade otázky, na které nedostává odpovědi. Čeká, doufá a často má pocit, že není dost dobrý pro toho druhého.

Situationship není jen osobní selhání nebo chyba jednotlivce. Je odrazem doby, ve které žijeme. Doby, kdy se učíme mizet místo komunikování, kdy je ticho bráno jako odpověď a kdy je nejasnost normalizována.

Možná nejde o to, že neumíme milovat. Možná jen neumíme být upřímní k druhým i sami k sobě.