Článek
Alžběta Báthoryová, známá také pod jménem Čachtická paní, pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů oné doby. Báthoryové vlastnili rozsáhlé majetky zejména v Sedmihradsku.
Bydlela právě na Čachtickém hradě, kde před 400 lety ve věku 54 let také zemřela. Zřícenina hradu se nachází asi 30 kilometrů od hranic s Českem a legenda o údajně jedné z největších vražedkyň všech dob láká na Čachtický hrad tisíce turistů!
Vraždila a mučila mladé dívky. Od roku 1560 až do její smrti 21.8. 1614 měla na svědomí 650 až 3 000 obětí. Počty obětí se liší.
Alžběta Báthoryová přistižena při činu!
Dne 29.12. 1610 ji Palatin Jiří Turzo přistihl při činu. Byl natolik konsternován krutostí Čachtické paní a psal své manželce: „Když naši lidé a služebnictvo vešli do domu, našli tam mrtvou dívku, druhá vyčerpaná mučením a surově zbitá, už zemřela. Kromě toho tam seděla další zmlácená žena a další, svázané, které si ta prokletá osoba schovávala pro jinou příležitost.“
Dne 2. ledna 1611 byl započat soudní proces s pomocníky Alžběty Báthoryové, kde nechyběl ani hlavní viník a to samotná Alžběta.
Šokující rozsudek!
Dne 7. ledna 1611 byl vynesen rozsudek. Pomocníci byli odsouzeni k trestu smrti. V rozsudku bylo o Alžbětě Báthoryové připomínáno jen tolik, že ji nechali ve vazbě na Čachtickém hradu, kde zůstala až do své smrti v roce 1614.
Jejími pomocníky byli Jan Ujvári, Helena Jó a Kateřina Benecká.
Helena Jó byla zaživa upálena. Jan Ujvári byl pro mladý věk sťat a tělo bylo spáleno. Kateřinu Beneckou soud pro nedostatek důkazů osvobodil.
Léčitelka Majorová z Myjavy, která pomáhala Báthoryové při různých chorobách, byla obviněna z čarodějnictví a zaživa upálena.
Filmy inspirované krutou Báthoryovou
Příběh Alžběty Báthoryové se pokoušelo zfilmovat několik významných československých i zahraničních režisérů. Vzniklo hned několik filmů, např.: Kanadský horor Eternal z roku 2004, jehož děj začíná v obci Višňové u Nového Mesta nad Váhom, jako jediný ze všech zahraničních filmů použil slovenské reálie.
Čachtickou paní se nechala inspirovat i šlechtična Anna Rozina Listiusová
• V 17. století se dopouštěla stejných zločinů jako čachtická paní Anna Rozina Listiusová, provdaná za Stanislava Thurza, uherského palatina v letech 1622–1625.
• Zabila a mučila celkem jedenáct osob na Šintavském hradě, včetně jednoho muže. Své oběti sama tloukla lopatou a kladivem.
• V roce 1638 byla za své zločiny odsouzena ke ztrátě hlavy a majetku.
• V březnu 1638 jí panovník Ferdinand III. udělil milost. Důvodem byla skutečnost, že její dědeček Ján Listius byl hlavním sekretářem Ferdinanda I. a poskytl mu cenné služby.
