Článek
Na první pohled to může vypadat jednoduše. Člověk přijde z práce nebo ze školy, lehne si na gauč a nemá chuť vůbec nic dělat. Okolí často řekne: „Je líný.“ Jenže psychologové upozorňují, že dlouhodobá únava nemusí být otázkou lenosti ani nedostatku vůle. Ve skutečnosti může jít o signál, že mozek i psychika jsou dlouhodobě přetížené. Únava totiž není jen pocit těžkých nohou nebo potřeba jít spát. Může být mnohem složitější a často souvisí s tím, co se odehrává v naší hlavě.
Únava není vždy důsledkem nedostatku spánku
Většina lidí si myslí, že když jsou unavení, stačí se pořádně vyspat. Kvalitní spánek je bezpochyby důležitý, ale není jediným faktorem. Někteří lidé spí osm nebo dokonce devět hodin denně a přesto se probouzejí bez energie. Důvodem může být dlouhodobý stres, psychické přetížení, úzkosti nebo náročné životní období. Mozek totiž neodpočívá jen proto, že zavřeme oči. Pokud je neustále zaměstnaný obavami, plánováním nebo řešením problémů, může být vyčerpaný i po celé noci spánku.
Mozek spotřebuje obrovské množství energie
Lidský mozek tvoří jen malou část tělesné hmotnosti, přesto spotřebuje přibližně pětinu energie, kterou organismus během dne využije. Každé rozhodnutí, řešení konfliktu, potlačování emocí nebo soustředění vyžaduje mentální energii.
Člověk, který musí být celý den ve střehu, zvládat náročnou práci, starat se o rodinu nebo řešit osobní problémy, může být večer psychicky vyčerpaný, i když fyzicky téměř nic nedělal. Právě proto může být několik hodin náročného jednání nebo stresujícího dne stejně vyčerpávajících jako fyzická práce.
Skrytá únava z neustálého přemýšlení
Existují lidé, kteří mají pocit, že jejich mozek nikdy nevypne. Přehrávají si staré rozhovory, přemýšlejí nad budoucností, analyzují každé své rozhodnutí nebo se neustále obávají, co se může stát. Psychologové tomuto jevu někdy říkají nadměrné přemítání. Takový způsob uvažování spotřebovává obrovské množství psychické energie a může vést k pocitu vyčerpání, aniž by si člověk uvědomoval proč. Navenek přitom může působit, že celý den „nic nedělal“.
Emoce člověka unaví víc, než si uvědomuje
Nejde jen o negativní události. Vyčerpávající mohou být i dlouhodobě potlačované emoce. Člověk, který se neustále usmívá, i když se necítí dobře, skrývá své starosti nebo nechce nikoho zatěžovat, vydává velké množství psychické energie na to, aby své skutečné pocity kontroloval. Dlouhodobé potlačování emocí může vést nejen k únavě, ale také k podrážděnosti, ztrátě motivace nebo pocitu, že člověka nic netěší.
Když je člověk pořád ve střehu
Někteří lidé žijí, jako by byli neustále připraveni řešit problém. Kontrolují telefon, přemýšlejí o práci, starají se o ostatní a mají pocit, že nesmí udělat chybu. Takový stav připomíná trvale zapnutý poplašný systém. Organismus produkuje stresové hormony, které mají krátkodobě pomoci zvládnout náročnou situaci. Pokud ale tento stav trvá týdny nebo měsíce, tělo i psychika začnou být vyčerpané.
Proč někteří lidé nemají energii ani na věci, které dříve milovali?
Jedním z varovných signálů psychického přetížení bývá ztráta zájmu o aktivity, které člověka dříve těšily. Najednou nemá chuť sportovat, číst, cestovat ani se setkávat s přáteli. Ne proto, že by ho tyto věci přestaly zajímat, ale protože jeho psychické zdroje jsou vyčerpané. Takový stav může souviset s dlouhodobým stresem, syndromem vyhoření nebo i depresí. Pokud přetrvává delší dobu, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Tlak na výkon unavuje víc než samotná práce
Moderní společnost často vytváří dojem, že bychom měli být neustále produktivní. Pracovat, sportovat, vzdělávat se, být skvělými partnery, rodiči i přáteli a ideálně ještě stíhat cestovat a usmívat se na sociálních sítích.
Psychologové upozorňují, že právě neustálý tlak na výkon může být jedním z největších zdrojů psychického vyčerpání. Člověk pak nemá pocit, že si odpočinek zaslouží. A když odpočívá, trápí ho výčitky, že by měl dělat něco užitečnějšího.
Introverti a citlivější lidé mohou být unavení častěji
Každý člověk funguje jinak. Někteří lidé načerpávají energii ve společnosti, jiní potřebují klid a samotu. Pro citlivější nebo introvertní osobnosti mohou být dlouhé porady, hlučné prostředí nebo neustálý kontakt s lidmi výrazně náročnější než pro ostatní. To neznamená, že jsou slabší. Znamená to pouze, že jejich mozek zpracovává podněty jiným způsobem.
Mozek potřebuje skutečný odpočinek
Mnoho lidí si myslí, že odpočívají, když několik hodin scrollují na telefonu. Jenže mozek během této činnosti stále přijímá obrovské množství informací. Skutečný odpočinek často přináší až procházka v přírodě, kvalitní spánek, ticho, četba, sport nebo obyčejná chvíle bez obrazovek. Právě tehdy má mozek prostor zpracovat vše, co během dne zažil.
Kdy už nejde jen o běžnou únavu?
Pokud únava trvá týdny nebo měsíce, zhoršuje běžné fungování nebo se přidávají další potíže, jako jsou ztráta radosti, poruchy spánku, výrazné změny nálady nebo problémy se soustředěním, je vhodné obrátit se na praktického lékaře nebo psychologa.
Dlouhodobá únava totiž může souviset nejen s psychikou, ale také s některými tělesnými onemocněními, například poruchami štítné žlázy, chudokrevností, nedostatkem některých vitamínů nebo dalšími zdravotními problémy. Proto je důležité nepodceňovat ji a v případě přetrvávajících obtíží hledat příčinu.
Ne každý unavený člověk je líný
Možná právě tady vzniká největší nedorozumění. Lenost znamená, že člověk nechce něco dělat, přestože by mohl. Psychické vyčerpání je ale něco úplně jiného. Člověk často chce fungovat, být aktivní a vrátit se ke svým zájmům, ale jednoduše na to nemá energii. Proto bychom měli být opatrní, než někoho označíme za líného. Za tichou únavou se totiž může skrývat dlouhodobý stres, přetížení, úzkosti, vyhoření nebo jiný problém, který na první pohled není vidět.
Někdy člověk nepotřebuje slyšet, že by se měl víc snažit. Potřebuje pochopení, čas na odpočinek a někdy také pomoc. Protože únava není vždy známkou slabosti. Často je to způsob, jakým nám tělo i mysl dávají najevo, že už nesou víc, než dlouhodobě zvládnou.
