Článek
Právě tenhle rozpor bývá pro oba partnery velmi těžký. Neznamená totiž automaticky, že vztah skončil nebo že je s jedním z nich něco špatně. Někdy za ztrátou touhy stojí nevyřešené konflikty, stereotyp, dlouhodobý stres nebo způsob, jakým spolu partneři komunikují. A někdy je důvod mnohem těžší pojmenovat.
Nezmizela přitažlivost. Zmizelo mezi námi napětí
U mužů nemusí ztráta sexuální touhy znamenat, že se jim partnerka přestala fyzicky líbit. Někdy se přitažlivost začne vytrácet ve chvíli, kdy ze vztahu zmizí lehkost, flirt a pocit vzájemného napětí.
Dlouhodobý stereotyp může způsobit, že se z partnerů postupně stanou především lidé, kteří společně řeší domácnost, práci, peníze a každodenní povinnosti. To samo o sobě nemusí být problém, ale pokud se z jejich vztahu vytratí prostor pro spontánnost a intimitu, může se změnit i způsob, jakým muž partnerku sexuálně vnímá.
- Právě tento rozdíl mezi láskou k partnerce a sexuální touhou popisují někteří muži překvapivě otevřeně:
„Byli jsme spolu skoro osm let a ona se mi pořád líbila. Nebyl jsem jeden z těch chlapů, kteří začnou po letech hledat mladší nebo atraktivnější ženy. Právě naopak. Věděl jsem, že je krásná, miloval jsem její tělo a pořád jsem ji považoval za nádhernou. Jenže jsme se dostali do fáze, kdy jsme spolu fungovali spíš jako nejlepší kamarádi a spolubydlící. Večer jsme řešili účty, práci, nákupy a kdo ráno vstane dřív. Když jsme si lehli do postele, nebylo mezi námi žádné očekávání ani jiskra. A čím déle to trvalo, tím méně jsem měl chuť něco začínat. Nejdřív jsem si myslel, že mám problém já. Až později mi došlo, že mi nechybí sex jako takový. Chyběla mi určitá energie mezi námi.“ (Petr, 34 let)
Jeho zkušenost ukazuje jednu z méně viditelných podob ztráty sexuální touhy. Přitažlivost totiž nemusí souviset pouze s fyzickým vzhledem. Když se vztah postupně promění pouze v praktické fungování domácnosti, může se erotická stránka vztahu začít vytrácet, přestože citová vazba zůstává.
Začal jsem mít pocit, že sex je další povinnost
U mužů může sexuální touhu ovlivnit také samotný způsob, jakým se ve vztahu o sexu mluví. Pokud se intimita začne spojovat s výčitkami, očekáváním, porovnáváním nebo tlakem na určitou frekvenci, může se z něčeho příjemného postupně stát zdroj stresu.
Muž pak nemusí odmítat svou partnerku, ale spíše situaci, která se kolem sexu vytvořila. Čím více má pocit, že musí svou sexuální výkonnost dokazovat nebo že jeho odmítnutí automaticky znamená problém ve vztahu, tím obtížnější pro něj může být cítit spontánní touhu.
- Právě o této méně diskutované stránce mužské sexuality někteří muži mluví takto:
„Dřív jsem se na sex s partnerkou těšil. Postupně jsme se ale začali hádat kvůli tomu, jak často ho máme. Když jsme spolu několik dní nespali, cítil jsem, že se něco děje. Když jsem ale přišel unavený z práce a neměl náladu, následovalo uražení nebo otázky, jestli už mě nepřitahuje. Časem jsem začal mít pocit, že každé objetí může skončit očekáváním, že budeme mít sex. A právě tehdy jsem se začal dotekům vyhýbat. Nebylo to proto, že by se mi přestala líbit. Začal jsem se bát toho tlaku, který kolem sexu vznikl.“ (Radim, 38 let)
Tento příběh otevírá téma, o kterém se v souvislosti se ztrátou mužské touhy mluví méně. I muž může začít intimitu odmítat ne proto, že by jeho partnerka nebyla atraktivní, ale proto, že si sex spojí s konfliktem, očekáváním nebo pocitem povinnosti. Čím větší tlak potom cítí, tím obtížnější může být spontánní touhu znovu najít. Intimita, která měla být prostorem pro blízkost, se může změnit v další oblast, ve které má člověk pocit, že musí něco splnit.
Začal jsem ji vnímat jinak až poté, co se změnil náš vztah
Někdy se sexuální touha u mužů mění také v důsledku dlouhodobé emoční vzdálenosti. Člověk nemusí přestat partnerku milovat, ale opakované hádky, nevyřešené konflikty nebo pocit nepochopení mohou postupně ovlivnit i intimní stránku vztahu.
Zvlášť výrazný může být moment, kdy se negativní emoce začnou hromadit a partner si přestane spojovat blízkost s příjemným pocitem. V takové situaci může být těžké oddělit fyzickou přitažlivost od toho, co člověk ke své partnerce dlouhodobě emocionálně prožívá.
- Jeden z dotazovaných mužů proto zpětně popsal, že za jejich ztrátou touhy nestál vzhled partnerky, ale změna celého vztahu:
„Dlouho jsem si říkal, že už mě prostě nepřitahuje. Jenže pak jsem si začal všímat, že když se na mě usměje nebo se mě dotkne, pořád něco cítím. Jen jsem neměl chuť na sex. A postupně mi došlo, že mě nejvíc změnilo to, jak jsme spolu začali zacházet. Často jsme se hádali, byli jsme na sebe podráždění a některé věci jsme si říkali způsobem, který mě zraňoval. Ve mně se něco uzavřelo. Nešlo o jednu konkrétní větu ani jeden večer. Byly to desítky malých situací, po kterých jsem se jí začal emocionálně vzdalovat. A když zmizela blízkost, zmizela i část sexuální touhy.“ (Jakub, 43 let)
Ztráta touhy nemusí znamenat ztrátu lásky
- Podle psycholožky zaměřené na partnerské vztahy je důležité neplést si sexuální touhu s celkovým vztahem k partnerovi:
„Člověk může svého partnera hluboce milovat a přesto v určitém období necítit stejnou sexuální touhu jako dříve. Libido ovlivňuje řada faktorů a někdy je potřeba hledat příčinu ve vztahové dynamice, stresu, psychickém rozpoložení nebo dlouhodobém stereotypu,“ vysvětluje.
Zároveň ale upozorňuje, že dlouhodobý pokles touhy není dobré jednoduše zamést pod koberec. Pokud jednomu z partnerů intimita výrazně chybí a druhý se jí dlouhodobě vyhýbá, může mezi nimi vzniknout odstup, který se postupně přenese i do dalších oblastí vztahu. Důležité proto není pouze hledat odpověď na otázku, proč sex zmizel, ale také zjistit, co se změnilo v samotném vztahu.
