Sex po šedesátce: Mají důchodci ještě intimní život?

Když se řekne stáří, většina lidí si představí klidné procházky, hlídání vnoučat nebo odpočinek na zahradě. Jen málokoho napadne, že součástí života mnoha seniorů je i láska, něha a intimita. Přesto kolem sexu ve vyšším věku stále koluje řada mýtů. Nejčastější z nich tvrdí, že po šedesátce sexuální život jednoduše končí.

Odborníci ale upozorňují, že skutečnost je mnohem pestřejší. Intimita nekončí odchodem do důchodu. Lidská potřeba blízkosti nezmizí s dosažením určitého věku. Touha po dotecích, objetí, polibcích nebo partnerské intimitě je přirozenou součástí života bez ohledu na datum narození. Mění se sice zdravotní stav, hormonální hladiny i životní tempo, ale to neznamená, že člověk přestane mít zájem o partnerství nebo sex.

Podle odborníků mnoho lidí po šedesátce vede aktivní intimní život. Někteří mají pohlavní styk pravidelně, jiní dávají větší důraz na mazlení, něhu nebo jiné formy fyzické blízkosti. Každý pár si postupně nachází vlastní způsob, který mu vyhovuje.

Zatímco v mladším věku bývá intimní život často ovlivněn stresem, prací, péčí o děti nebo nedostatkem času, v důchodu mají partneři mnohem více prostoru jeden pro druhého. Řada seniorů popisuje, že jejich vztah získal novou hloubku. Ubylo každodenních starostí a přibylo času na společné chvíle. Intimita se tak pro mnoho párů stává klidnější, otevřenější a více založenou na vzájemné důvěře než na výkonu. Právě to odborníci označují za jednu z největších výhod partnerského života ve vyšším věku.

Stejně jako v každém období života existují faktory, které mohou intimní život zlepšit nebo naopak zkomplikovat. Patří mezi ně například:

 S přibývajícím věkem mohou nastat změny, které ovlivní sexuální funkce. U žen po menopauze dochází ke změnám způsobeným poklesem estrogenu, u mužů se mohou častěji objevovat potíže s erekcí. Moderní medicína však nabízí řadu možností, jak tyto obtíže řešit, a odborníci doporučují nebát se o nich mluvit se svým lékařem.

Možná překvapivě nejsou největším problémem zdravotní obtíže, ale společenské stereotypy. Mnoho seniorů přiznává, že mají pocit, jako by společnost očekávala, že po určitém věku už člověk nemá mít žádné romantické ani sexuální potřeby. Někteří se proto stydí o intimním životě mluvit, dokonce i před svým partnerem nebo lékařem.

Podle psychologů právě otevřená komunikace pomáhá překonávat nejistotu a umožňuje partnerům hledat nové způsoby, jak si být nablízku.

Když se mluví o intimním životě seniorů, lidé si často představí pouze pohlavní styk. Ve skutečnosti je intimita mnohem širší pojem. Patří do ní společné usínání, držení za ruce, objetí, polibky, vzájemná péče nebo pocit bezpečí vedle člověka, kterého máme rádi. Právě tyto drobné projevy náklonnosti mají podle odborníků významný vliv na psychickou pohodu, pocit štěstí i kvalitu partnerského života.

Mnoho starších lidí se shoduje na tom, že intimní život po šedesátce není horší, jen je jiný.

„Už se nikam neženeme. Máme na sebe čas a víc si povídáme. Intimita pro nás není o spěchu, ale o blízkosti,“ popsala sedmašedesátiletá paní Jana, která je s manželem více než čtyřicet let.

Podobně hovoří i řada dalších párů. Zdůrazňují, že největší hodnotou není samotný sex, ale pocit, že vedle sebe mají člověka, se kterým mohou sdílet radosti i starosti každého dne.

Představa, že po šedesátce intimní život automaticky končí, je jedním z nejrozšířenějších mýtů o stárnutí. Skutečnost je mnohem pestřejší. Mnoho seniorů si i ve vyšším věku užívá lásku, partnerskou blízkost i sexuální život jen často v jiné podobě než v mládí.

Odborníci se shodují, že věk sám o sobě není překážkou intimity. Mnohem důležitější jsou zdravotní stav, vzájemná důvěra, komunikace a chuť být si navzájem oporou. Láska, něha a potřeba blízkosti totiž nejsou výsadou mládí. Jsou přirozenou součástí života v každém věku.