Hlavní obsah
Věda a historie

UFO nad Vranovem: Vojáci dostali rozkaz neznámý objekt sestřelit. Záhada z roku 1987 nemá vysvětlení

Foto: kristyna.k / Gemini AI

Obrázek je pouze ilustrační.

Bylo léto roku 1987 a na Vranovskou přehradu mířily tisíce lidí za koupáním a odpočinkem. Nikdo netušil, že se několik set metrů nad nimi odehrává událost, která bude jedním z nejzajímavějších případů létajícího objektu v tehdejším Československu.

Článek

Zatímco lidé dole si užívali obyčejné nedělní odpoledne, podle pozdějšího svědectví byl na vojenském radaru zachycen neznámý cíl. Do vzduchu vzlétl bojový vrtulník Mi-24 a jeho posádka dostala úkol objekt sledovat. To, co následovalo, však podle pozdějšího svědectví samotných vojáků nebylo běžným zásahem proti narušiteli vzdušného prostoru. A nejpodivnější na celém příběhu je, že ani po desetiletích neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, co tehdy nad Vranovem vlastně letělo.

Neznámý cíl se objevil u hranic

Příběh se odehrál 12. července 1987. Československo tehdy stále existovalo a jeho západní hranice s Rakouskem byla součástí přísně střeženého prostoru. Právě poblíž rakouských hranic měl být podle pozdějšího svědectví zachycen neznámý létající cíl.

O události později podrobně hovořil Jaroslav Špaček, tehdejší vojenský pilot a pozdější autor knihy Jedenapadesátý aneb Historie 51. vrtulníkového pluku vesele i vážně. Kniha skutečně obsahuje popis dříve utajovaného pozorování UFO nad Vranovskou přehradou, jehož měla být posádka vrtulníku Mi-24 přímým účastníkem. Špaček popsal, že tříčlenná posádka 51. vrtulníkového pluku dostala po obědě pokyn k hotovostnímu vzletu.

Cíl se měl nacházet poblíž státní hranice u Vranova nad Dyjí. Na první pohled nemuselo jít o nic mimořádného. Vojenské jednotky byly připraveny reagovat na případné narušení vzdušného prostoru. Posádka vrtulníku proto nejprve předpokládala, že jde o standardní úkol, tedy najít neznámý objekt a zjistit, co je zač. Jenže objekt se podle popisu choval jinak, než očekávali.

„Cíl je od vás dvacet kilometrů… patnáct… deset…“

Vrtulník byl naváděn ze země. Posádka dostávala informace o vzdálenosti cíle a podle pokynů měnila směr letu. Zpočátku ale vojáci nic neviděli. Situace byla natolik zvláštní, že si posádka podle Špačkova pozdějšího vyprávění dokonce myslela, že pozemní stanoviště ve skutečnosti navádí vrtulník na mrak, který se na radarové obrazovce mohl jevit jako cíl.

Hlášení ze země však pokračovalo. Cíl měl být nejprve dvacet kilometrů daleko, potom patnáct, deset, osm, tři a nakonec pouhé dva kilometry. Přesto posádka stále nic neviděla. Vrtulník se navíc dostal z oblačnosti, takže podmínky pro vizuální pozorování se zlepšily.

Poté přišlo další hlášení: cíl je přímo proti nim. A právě v tomto okamžiku se situace změnila. Když pozemní stanoviště oznámilo, že je objekt vzdálený přibližně dvě stě metrů, jeden z členů posádky se podíval vzhůru. Podle Špačkova svědectví spatřil nad vrtulníkem podivný tmavý objekt doutníkovitého tvaru, který proletěl v protisměru. Následně jej měl zahlédnout také kapitán Tesařík. Najednou tedy nešlo pouze o bod na radarové obrazovce. Posádka tvrdila, že objekt skutečně viděla.

Letoun bez křídel

Popis objektu je jedním z důvodů, proč se případ dodnes vrací v debatách o UFO. Podle svědectví pilotů šlo o tmavý předmět doutníkovitého tvaru. Zároveň měl působit jako letoun, který však neměl křídla.

Posádka se jej pokoušela sledovat a zaměřit. A právě tehdy se měl objekt začít chovat ještě podivněji. Podle Špačkova popisu se pokaždé, když se jej vrtulník snažil dostat do zaměřovače, změnil směr. Posádka jej tedy nedokázala jednoduše udržet v zaměřovacím poli.

Vojáci ze země podle Špačkova pozdějšího svědectví vydali pokyn zahájit palbu a objekt zničit. Jenže k palbě nakonec nedošlo. Důvod byl velmi pozemský a velmi praktický. Podle pozdějšího Špačkova vyprávění se posádka domnívala, že se nachází v oblasti Vranovské přehrady plné rekreantů. Zahájit palbu v takové situaci by znamenalo obrovské riziko pro lidi pod nimi.

I kdyby vojáci dostali rozkaz objekt zničit, střelba v takto zalidněném rekreačním prostoru nebyla reálnou možností. Po přibližně dvou minutách vizuálního kontaktu měl objekt zmizet v mraku. A tím mohl příběh skončit. Jenže neskončil.

Nejděsivější okamžik přišel až potom

Posádka pokračovala v letu. Objekt se podle pozdějšího svědectví znovu objevil na radaru. Tentokrát se však nacházel v situaci, která byla pro posádku mnohem nebezpečnější. Vrtulník letěl v oblačnosti a piloti opět dostávali ze země informace o poloze cíle. Hlášení znělo, že se objekt nachází přímo proti nim. Posádka přitom neměla vizuální kontakt. Letěli v mraku a věděli pouze to, že podle pozemního navádění se k nim zepředu přibližuje neznámý objekt. Vzdálenost se zmenšovala. A pak přišlo hlášení, že se právě minuli.

Podle Špačkova pozdějšího vyprávění to byl pravděpodobně nejhorší moment celého letu. Posádka totiž věděla, že něco letí přímo proti jejich vrtulníku, ale sama to v oblacích neviděla. Pro vojáky to přitom nebyla žádná abstraktní záhada. V tu chvíli šlo především o bezpečnost jejich vlastního života.

Objekt pokračoval přes Moravu

Tím však incident nekončil. Podle svědectví Jaroslava Špačka se neznámý cíl následně přesunul přes Brno směrem k Jaslovským Bohunicím a dále k Bratislavě, kde zmizel z radarových obrazovek. Právě tento detail je pro celý případ velmi důležitý. Nejde totiž pouze o tvrzení, že několik lidí někde na obloze zahlédlo neobvyklé světlo.

Podle svědectví byl objekt nejprve sledován pozemním naváděcím stanovištěm a následně jej měla vizuálně pozorovat posádka vojenského vrtulníku. Později měl být objekt znovu zachycen radarem a jeho pohyb byl popisován i v dalších částech tehdejšího Československa. To však stále neznamená, že šlo o mimozemské plavidlo. A právě tady je potřeba oddělit fakta od domněnek.

Bylo to skutečně UFO?

Slovo UFO samo o sobě neznamená mimozemskou loď. Je to zkratka pro „Unidentified Flying Object“, tedy neidentifikovaný létající objekt. Označení pouze říká, že pozorovatel nedokázal určit, co přesně vidí.

V případě Vranova tedy můžeme s určitou opatrností říci, že podle svědectví šlo o objekt, který tehdejší posádka nedokázala identifikovat. Nemůžeme ale říct, že armáda prokazatelně spatřila mimozemšťany. Neexistuje veřejně dostupný důkaz, který by tuto interpretaci potvrzoval.

Neznáme původ objektu, jeho konstrukci ani skutečnou rychlost. A protože se původní dokumentace k události podle dostupného svědectví nedochovala v rozsahu, který by umožnil nezávislé přezkoumání celého případu, zůstává velká část příběhu založena na pozdějším svědectví účastníků. To je důležité zdůraznit právě proto, že se z případu během let stal téměř legendární příběh.

Co se stalo se záznamy?

Jedním z nejzajímavějších detailů je osud dokumentace. Jaroslav Špaček ve svém popisu události uvedl, že po přistání dostala posádka příkaz zničit záznamy radiové komunikace a parametry letu. Podle jeho slov si však oba piloti následně z vlastní iniciativy ještě pohráli s výpočty a pokusili se odhadnout rychlost neznámého objektu.

  • Výsledkem měl být velmi široký rozsah od přibližně 60 až po 2700 kilometrů za hodinu.

Právě tato informace je však zároveň důvodem k opatrnosti. Pokud původní radarové a letové záznamy skutečně nebyly zachovány, není dnes možné jednoduše vzít originální data a ověřit, jak rychle se objekt skutečně pohyboval. Uváděná rychlost proto není něco, co bychom měli prezentovat jako změřenou skutečnost. Je to výpočet, který podle Špačkova svědectví vznikl až dodatečně.

Tajemství, které přežilo Československo

Od onoho červencového dne uplynuly desítky let. Československo už neexistuje, tehdejší vojáci zestárli a vojenská technika, která byla v roce 1987 vrcholem své doby, dnes patří do historie. Přesto příběh z Vranova nezmizel. Naopak. Incident byl později popsán v knize Jaroslava Špačka Jedenapadesátý aneb Historie 51. vrtulníkového pluku vesele i vážně. Kniha vyšla poprvé v roce 1998 a později se dočkala dalšího vydání; dostupné údaje potvrzují, že obsahuje právě popis pozorování UFO nad Vranovskou přehradou.

Zajímavé přitom je, že ani samotní lidé, kteří byli podle svědectví přímo u události, nepřinesli jednoduchou odpověď. A možná právě v tom spočívá největší síla celého příběhu. Ne v tvrzení, že nad Vranovem přiletěli mimozemšťané. Ale v tom, že vojenská posádka podle svědectví skutečně dostala za úkol sledovat objekt, který podle jejího pozdějšího svědectví nedokázala identifikovat a že ani po desetiletích nemáme dostatek dochovaných důkazů k tomu, abychom s jistotou řekli, co tehdy nad jižní Moravou letělo.

zdroje:

https://magazin.aktualne.cz/udajny-ufo-incident-nad-vranovskou-prehradou/r~d59bceba3b9b11f0bf960cc47ab5f122/v~sl:e69d99d40af6736ab3e1b04c1241123d/

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/ufo-pilot-vrtulnik-zahada-vranov-znojemsko.A220712_673156_brno-zpravy_azu

https://badatele.net/souboj-vrtulniku-s-ufo-autenticke-vypraveni-posadky/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz