Článek
Když pominu řadu výkřiků do tmy samozvaných znalců o tom, jak Evropská unie a vláda zase omezují naši svobodu, nalezneme i logičtější argumenty proti, např. že:
- Kvóty pro podíl žen ve vedení jsou nástrojem diskriminace ve společnosti
- Kvóty znevažují schopné ženy, kterým nyní bude úspěch ve vypracování se na vedoucí pozice přisuzován, jak jinak, než nutnosti jejich stanoveného poměru ve vedení
- Ve vedení společnosti nemáme přihlížet k pohlaví, ale ke zkušenostem, schopnostem a přínosem pro firmu
Zdá se to naprosto logické, že? Bylo by, kdybychom nežili v Česku, ale v kouzelné zemi jednorožců, kde skutečně rovnost žen a mužů bezvýhradně platí, a tudíž není nutné si ji právně vymáhat. Pak ano, souhlasím…Strčte si kvóty za klobouk.
Povím vám teď něco, z té obrácené strany. Jako ženu ve vedoucí pozici mě kvóty vůbec nepohoršují. Proč? Protože je podle mě patriarchální Česko potřebuje jako prase drbání.
Představte si typický český úřad či firmu jako kurník. Sedí v něm na poličkách spousta šikovných a pracovitých slepiček. Ty dole to mají nejméně pohodlné, nejhorší výhled a nažrat dostanou jako poslední, ty nahoře se mají nejlépe. Je to firma na snášení vajíček, a ty přece umí snášet jen slepice, protože jsou holky, na tom se shodneme, že? Jenže najednou se začnou ve vyšších patrech dít zvláštní věci. Čím jdeme výš, na ty hezčí a luxusnější poličky, tím víc kohoutů tam je, a ouha! Na nejvyšší poličce potažené sametem sedí kohout! Čím to může být?
Je to proto, že ty psychicky nevyrovnané slepičky potřebují celou radu chytrých a vážených kohoutů, kteří jim řeknou, jak se správně a efektivně snáší vejce, že?
Věřím, že jste chytli tu pointu…
V Česku žijí muži i ženy. Pracují tu muži i ženy. V úrovni vzdělanosti jsou již dlouhodobě lepší ženy (OECD, 2023), ale ve vedení opravdu velké části firem, v politice… prostě tam, kde se tvoří rozhodnutí pro celou skupinu (opět pro muže i ženy), jsou převážně muži. A to i v oborech, které jsou dnes převážně feminizované, tedy tam, kde pracují převážně ženy.
Nezapomeňte vzít v potaz, že když už nám nějaká žena prorazí skleněný strop, tak většinou musí být dvakrát tak lepší, než jaká by musela být, kdyby byla muž. A taky se od ní často očekává, že se jako muž bude chovat.
Milé ženy, máte strach, že váš úspěch bude přisuzovaný kvótám? A čemu je v těch nepříkladných firmách asi tak přisuzovaný teď? Víte kolikrát jsem si kupříkladu sama vyslechla, že za svůj úspěch vděčím tomu, že se někomu líbí můj fyzický vzhled nebo komu z vedení jsem podržela (kliku od dveří, samozřejmě)?
Upřímně? Už to ani nespočítám.
Kvóty vám nepřijdou fér? A víte, co není opravdu fér?
Když jako jediná vedoucí žena ve firmě, máte nad sebou (na rozdíl od vašich mužských kolegů) ještě vedoucího úplně nerelevantního oddělení. Ten mluví na poradách firmy vaším jménem, jen proto, že jediná žena, která pronikne ke kulatému stolu je sekretářka, která svrchovaným pánům nese kávu.
Kolik takových firem asi tak mezi sebou máme? Někde je jich víc, někde míň, ale jen proto, že zrovna ta vaše je příkladná, tak to neznamená, že nejsou ty špatné mezi námi. Stačí se podívat třeba na genderové poměry našeho politického zastoupení, státní veřejné úřady ad.
Tak schválně, kdo sedí na trůně ve vaší firmě? Kohout, nebo slepička?
Zdroje:
OECD. Gender Equality in the Czech Republic [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné z: https://www.oecd.org/publications/gender-equality-in-the-czech-republic-c5a3086f-en.htm
