Článek
Že je to nezákonné? To si pište, ale častější než třeba rýma u dítěte ve školce.
Takže se po profesní přestávce (pokud jste nějakou vůbec měla, protože práce, např. jako OSVČ vedlejší v kombinaci s rodičovskou je dnes také stále častější) se pouštíte znovu do neznámých vod s jasnou vizí ulovit na háček nové zaměstnání.
No a řekněte sama, žena v nejlepších letech s dokončeným vzděláním, a ještě k tomu zkušená, co by si zaměstnavatelé mohli přát víc, že? Nabízí se odpovědět - MUŽE, nejlépe zkušeného, v nejlepších letech s hypotékou a závazky v podobě rodiny k tomu…
Co na tom, že se třeba váš muž podílí na chodu domácnosti i péči o děti podobně jako vy… Jeho se na to nikdo na pohovoru ptát nebude.
A já doufám, že vás taky ne…Protože, jak všichni víme, jedná se o diskriminační otázku.
Nyní prosím k věci… Jak velkým handicapem může být malé dítě při hledání zaměstnání? Poměrně velkým. Výjimky však potvrzují pravidlo – k tomu za chvilku.
Pošlete-li žádost o práci k zaměstnavateli, který považuje péči o děti za čistě ženské řemeslo, nejspíš tvrdě narazíte, což je možná dobře, protože pracovat pro někoho, kdo „ví přesně, jak to u vás doma chodí“, aniž by ho zajímal skutečný stav, a ještě na základě vyvozování záležitostí z vašeho osobního života hodnotí váš pracovní potenciál, je poněkud krátkozraké a omezující.
Jenže kolik takových neuvědomělých zaměstnavatelů je? Špatná zpráva je, že hodně… Připomínám, že jiná situace může být ve velkém městě v korporátu a jiná na vesnici v Horní Dolní, kde najdeme konzervativnější prostředí i fungování rodin.
Ráda bych doporučila těmto zmíněným zaměstnavatelům a podobně smýšlejícím vedoucím a manažerům lekce kritického myšlení (pokud vám tento pojem zatím v životě uniká, použijte AI nebo Google…). V rámci zamyšlení si zkuste položit následující otázky:
- Protože má žena malé dítě, je nezpochybnitelně jisté, že bude pořád nemocné?
- Je pravda, že o něj v těchto případech pečuje pouze ona? Manžel jen dodal biologický materiál a dál se nestará? Nemá ani příbuzné, kteří by vypomohli?
- Znamená to, že když vezmu na pozici muže (z diskriminačních důvodů, nikoliv posuzováno dle kvalifikace, což je samozřejmě zcela legitimní) tak rozhodně neskončí ve zkušební době, nebude vůbec nikdy nemocný, bude odvádět lepší práci a o jeho děti pečuje pouze jeho žena?
Takže prosím, posuzujte uchazeče podle kvalifikace, nikoliv podle vašich předsudků a domněnek.
A že výjimky potvrzují pravidlo? Naštěstí jsou! A díky za ně… Jinak by 50 % naší populace bylo na Úřadě práce (ženy). Představte si, že jsou totiž i zaměstnavatelé, které zajímá spíš, jak pracujete a jaké máte zkušenosti, jaká úleva, že? Nebo se třeba pohybujete v takovém oboru, kde práci budete mít vždycky, třeba zubařina, IT, kvalita, strojírenství ad.
No a zpět k samotnému hledání práce. Ráda bych vám poradila, ať si raději dobu trvání rodičovské dovolené neuvedete do životopisu, ale pokud je vám méně než 40 let, mohl by si zaměstnavatel myslet, že děti nemáte, a tudíž, že mu odejdete na mateřskou, a to je také problém, že?
V procesu hledání práce se budete muset pravděpodobně smířit i s řadou odmítnutí, a pokud je vaše kvalifikace na poptávanou pozici více než dostatečná, váš životopis naleštěný jako Lamborghini připravené na přehlídku a personalistovi nestojíte ani za pozvání na pohovor nebo dokonce ani za odpověď, věřte, že důvodem klidně může být zmíněné mateřství a řada předsudků.
Po řadě takových odmítnutí vaše sebevědomí může utrpět pořádnou ránu anebo také dostanete vztek. Může to být těžké, a domnívám se, že pokud s určitou dávkou sebereflexe vyhodnotíte, že příčinou konkrétního odmítnutí opravdu mohlo být rané rodičovství, můžete takové odmítnutí hodit za hlavu a nebrat ho osobně. Věřím, že dřív nebo později narazíte i na rozumné zaměstnavatele, kteří hledí v první řadě na kvalifikaci kandidátů, nikoliv na to, co mají v kalhotách, a nakonec se i na váš háček chytne ta správná práce.
