Článek
Je známou věcí, že práce s lidmi je náročná a často vyčerpávající. Přestože patříme ke stejnému biologickému druhu, a jeden by si byl myslel, že jsme schopni spolu vycházet, lidská rasa v tomto základním předpokladu zcela selhala. Naprosto fascinující je fakt, že se lidstvo dokáže rychle adaptovat na nové prostředí. A každé takové prostředí (a zvlášť to, kde se lidem dostává nějakých služeb) v lidských bytostech často vyvolává jistou míru poklesu IQ, empatie a základních návyků slušného chování. Dnes si rozebereme tu část obyvatelstva, která ještě nepochopila, že se nemusí nutně stávat kreténem ihned poté, co ráno vyjdou ze svého habitatu.
Už Ivuška Pacovská, která si v 19. dílu legendárního sitcomu Comeback našla brigádu v supermarketu Harold, definovala základní kategorie zákazníků podle toho, jak se chovají na pokladně. Zmatenej strejda, hádavá nána, pomalej děda a matka s dítětem. Roky strávené provázením na hradě mě naučily kategorizaci turistů: Muflon, Teflon, Biomatka, Azbukánská zdrápanina a Dešťovka. A teď, po pár měsících strávených v obchodním domě, kdy jsem aspekty lidského pokolení poznala ze zcela nového úhlu, si dovolím krátké shrnutí dosavadních poznatků. Podotýkám, že z mého výzkumu byli přirozeně vyškrtnuti lidé, kteří jsou milí a nemají nutkavou potřebu jakkoliv dokazovat svoji nadřazenost. Tito lidé jsou na vyšším evolučním stupni a já je miluju. Žel bohům, je jich bolestně málo… Zbytek osazenstva se většinou řadí do jedné z pěti následujících kategorií:
1. CHRONICKÝ NEZDRAVIČ. Již v útlém věku nás rodiče učí, že když někam přijdeme, je slušností pozdravit, v tom lepším případě se třeba i usmát. Chronický nezdravič se však mentálně zasekl na úrovni ročního dítěte a tuto životní lekci dosud nepochopil. Většinou jen němě zírá a marně přemýšlí, co ta dvě slovíčka - tedy „dobrý den“ - znamenají. Tuto skupinu zcela opodstatněně řadím na nejnižší evoluční stupeň lidstva.
2. SKIBIDI ADOLESCENT. Zásadním problémem této skupiny je fakt, že Skibidi adolescent nikdy nechodí sám. Vyskytují se v houfech. A tudíž se míra jejich hlasitosti, konverzací ve stylu : „Hej kámo, bráško, to bylo krejzy! Má to kůl rizz!“ a onoho pro mě nepochopitelného ‚skibidi‘ exponenciálně násobí. A věřte mi - zaměstnanci centra pak trpí. U této skupiny je však stále velký předpoklad toho, že jakmile skončí období puberty, mají šanci se stát slušnými a hodnotnými bytostmi. Tudíž nad nimi nelámu hůl a pouze doufám v lepší zítřky. Problém ale začíná u další skupiny…
3. INSTAGRAMOVÁ MATKA. Tato individua se, podobně jako adolescenti, vyskytují v houfech. Kočárkových houfech. A vyvolávají dojem, že si svého potomka pořídily čistě proto, aby měly co postovat na svoje sociální sítě. Zatímco si vzájemně vyměňují plitké komplimenty svých dvoumetrových akrylovývh nehtů, nových kalhot z HMka a ochutnavají kokosová latté, zatímco si domlouvání lekce jógy, jejich děti nezřízeně pobíhají a křičí (nedivím se, taky bych utíkala). A když si dítě náhodou dovolí říct, že se nudí, má hlad nebo žízeň, dočká se jen okazalého protočení očí.
4… Tato skupina s Insta matkami úzce souvisí, jelikož se většinou jedná o jejich drahé polovičky. Čtvrtou skupinu jsem cvičně nazvala „MATERIALISTICKÝ OPIČÁK“. Jako takový má mnoho podob, ale dovolila jsem si vypracovat krátkou definici. Materialistický opičák je (věřte nebo ne) většinou muž kolem 30-50 let. Zásadně nosí velmi upnuté kalhoty, které naprosto neomylně vyrýsují (k hrůze ostatních) i jeho kulky. Taky nesmí chybět tričko s velkým logem některé ze známých módních značek, bílé tenisky a ledvinka přes rameno. Značková, samozřejmě. Podstata opičáka tkví v tom, že jeho obličej zná každý zaměstnanec centra, jelikož se tu vyskytuje víc, než doma. Jeho mysl opanovávají dvě základní veličiny - 1. Kolikrát včera zvedl činku a 2. Kolik dnes utratí ňafíků, aby to bylo pokud možno co nejvíc vidět. Při odjezdu z garáží samozřejmě nezapomene pořádně vytůrovat motor, aby se všichni otočili. Bohužel si neuvědomuje, že se ubozí kolemjdoucí neotáčí s myšlenkou: „To je fakt borec,“ ale v duchu protáčí očí a myslí si něco jako: „Proč má IQ shnilého banánu?“.
A tímto se dostáváme k dnešní poslední skupině homo-nákupus. Kategorie č. 5. PÁN TVORSTVA. Ať už muž či žena, toto individuum se mylně domnívá, že jakožto zákazník má právo být hrubý a sprostý a že pravidla se budou překrucovat speciálně pro něj. Kvůli jeho krásným očím. Není náhodou, že Pán tvorstva je často zároveň Chronickým nezdravičem. Kruh se uzavřel. Tamtamy duní a můj antropologicko-behaviorální výzkum pokračuje.
A na vás všechny s nadějí apeluji: Až někdy půjdete nakupovat, prosím, nestaňte se subjektem jedné z těchto skupin. Nákupům zmar.
