Článek
Jejich revírem je obchoďák. Jejich tempo je vražedné. Jejich protivníci jsou plné ceny, zdravý rozum, nepojízdné košíky a prázdné dávkovače mýdla. Zákazníci s kreditními kartami nakupují ve dne v noci. Jejich záliba je naše bolest.
Předešlý antropologicko-behaviorální výzkum a stanovení základních pěti kategorií zákazníků obchodního centra, odteď známých jako Bludišťáci (jelikož celý den bezcílně bloudí mezi regály v romantické představě, že je jejich existence závislá na nejlepších týdenních slevách), zdál se býti úspěšným. Metodická kategorizace Bludišťáků mi pomohla lépe proniknout do zákoutí jejich mysli. Avšak čím déle se pohybuji v jejich přirozeném habitatu, tj. obchoďáku, tím více docházím k přesvědčení, že prvotní výzkum byl povrchní a zcela nedostatečný.
Připomínám, že z výzkumu byli vyloučeni milí a racionálně smýšlející lidé, kteří si prostě jen potřebují nakoupit a tudíž se tak úplně nemohou řadit k Bludišťákům jako takovým.
K již dříve definovaným pěti kategoriím (tedy Chronickým nezdravičům, Skibidi adolescentům, Instagramovým matkám, Materialistickým opičákům a Pánům tvorstva) je nutno přidat i několik dalších, neboť Bludišťák je tvor komplikovaný, přelétavý a silně adaptabilní.
Dnešní první skupinou jsou tzv. ČUMIČI. Čumič je tvor zdánlivě neškodný. Jedná se o typ Bludišťáka, který se prostě rád kochá. Avšak jakmile se Čumič rozhodne zaútočit, všechna legrace jde stranou. Ve svém útočném módu se totiž z Čumiče stává Osahávač. Ten typ, co si osahá a vyzkouší všechno zboží a když se prodavač už už těší z vidiny potenciální dobré tržby, Osahávač podstoupí osobnostní regres a stáhne se do své původní podoby pouhého Čumiče. V tu chvíli s potutelným úšklebkem odchází a prodavači zůstanou oči pro pláč a rozbordelený krám. I přes svoji zdánlivou nenápadnost proto Čumiče považuji za vysoce nebezpečného a zákeřného. Doporučuji se mu vyhnout.
Druhá kategorie dnešního přehledu je mnohem méně rafinovaná. Jedná se o OČEKÁVAČE APOKALYPSY. Jelikož je můj pozorovatelský posed umístěn přímo naproti oblíbenému řetězci TESCO, mám neopakovatelnou šanci vidět tento druh z bezprostřední blízkosti. Klasický Očekávač se objevuje v období před jakýmkoliv státním svátkem - tedy ve chvíli, kdy hrozí reálná možnost, že obchod bude na celý jeden den zavřený. Těch následujících 24 hodin se pro Očekávače stává krizovým bodem jeho existence. Mozek zachvátí panika a v hlavě Očekávače duní andělské polnice ohlašující konec světa. V těchto panických záchvatech nechává Očekávač tisíce a tisíce těžce vydřených korun na pokladně a ukořistěný nákup odváží přistaveným kamionem. Pomatené? Jistě. Úroveň nebezpečnosti je však směšně nízká, až banální.
Třetí a zcela bizarní skupinou jsou NADŠENÍ ZOOLOGOVÉ. Kdo by to byl řekl, že se s touto sortou Bludišťáků setkáme zrovna v obchodě se stříbrnými a ocelovými šperky… Bludišťáci však vždycky najdou způsob, jak překvapit. Následující historka je zcela pravdivá a nebylo při ní jen zázrakem ublíženo ani prodavači, ani Nadšenému zoologovi… Postarší paní Bludišťáková si významně prohlíží silný a velmi masivní pánský řetěz. Ihned ji informuji o tom, že se jedná o ruční práci s 85 gramy stříbra a doufala, že tyto základní informace postačí k uvědomění, že se nejedná o levnou záležitost. Marně. Potom, co padla otázka na cenu a já zahlásila cifru 8,5 tisíce, po mně byl onen řetěz téměř mrštěn nazpět s hláškou: „Ani náhodou. Ten pes to stejně za chvilku serve.“ Pes. Já opakuji. PES. Nevím jak vy, ale já i přes svoji nezdolnou lásku k tomuto chlupatému biologickému druhu považuji nákup obojku ve zlatnictví za poměrně přemrštěnou akci… Zarážející je však fakt, že tato paní nebyla jediná. Již jsem se setkala se třemi podobnými osobami a tudíž považuji zařazení Nadšených zoologů do naší kategorizace za zcela nezbytné.
Čtvrtou a pro dnešek poslední skupinou jsou intelektuální akrobati. Eskalátoroví filozofové. Skuteční mágové svého druhu. Dala jsem jim pracovní označení OSVÍCENÍ METALURGOVÉ. Jedná se o jedince, který přijde do obchodu s velkým nápisem „Stříbro“, obhlédne všechny vitríny - pro jistotu dvakrát. A pak padne ta otázka. „A kde máte to zlato?“ Zřejmě očekávají otevření tajných dveří vedoucích do sklepního prostoru s vitrínami plnými zlata, střežených bandou Umpalumpů… Po obdržení informace, že máme jen stříbro a ocel nastane dlouhé ticho a následný dotaz, jestli si mohou něco vyzkoušet. Když se tak stane, zálibně se na šperk zadívají… A pak přijde ta druhá zdrcující věta. Věta, která ve mně vyvolává skryté agresivní sklony… "Takže tohle je to bílý zlato?"… Je zcela fascinující, že během těch krátkých dvou minut, kdy jsme vedli pouze stříbro a ocel, se díky mysli přítomného Osvíceného metalurga mění celý sortiment v bílé zlato. Je to dechberoucí. Taky bych to chtěla umět. Metalurgova mysl by měla být zkoumána. Měly by se o ní psát studie. Možná ji jednou napíšu já sama. A budu slavná. Zbývá jen poslední otázka, a sice zda se bude tato studie řadit do odvětví černé magie či psychiatrie.
Bludišťáci jsou druhem záhadným. Jsou nevyčerpatelnou studnicí potenciálu, a tudíž si troufám tvrdit, že výzkum ještě zdaleka není u konce. Jsem sama zvědavá, kolika druhů se ještě dočkáme. Do té doby - nákupům zmar.
