Článek
Špatný (až “nepoužitelný”) zaměstnanec a kolega se může projevit mnoha způsoby. Pokud váš zaměstnanec či kolega shazuje chyby na ostatní, přisvojuje si cizí zásluhy, či před ostatními kryje důležité informace, celý kolektiv, a podnik jako celek, má velký problém. Jak hluboko však tento problém může sahat, si ne zcela uvědomujeme. I nekompetentní člověk se totiž může vyšplhat ve firemním žebříčku vysoko, a natropit velkou škodu. Zvlášť pokud firma takové lidi kryje, ať už z nedbalosti, nebo v důsledku přetvářky, má to na morálku pracujících zdrcující následky.
Zaměstnanci ztrácí nadšení
Podle studie, která efekt problematických nadřízených zkoumala, 80% pracovníků uvedlo, že v důsledku nepříjemného incidentu ztratili čas, a 78% v důsledku špatné pracovní atmosféry uvedlo pokles v oddanosti k firmě, a sníženou vůli se angažovat. Z toho logicky vyplývá, že v takových prostředích produktivita klesá - jak moc je však zarážející. Podle studie zhruba polovina pracovníků v nepříjemném prostředí záměrně snížila své pracovní úsilí, a zkrátila dobu strávenou v práci. Dolů šla i kvalita práce, a někteří pracovníci dokonce firmy opustili. To znamená obrovskou ztrátu zisků (až statisíce dolarů), času, a zbytečnou ztrátu lidských zdrojů.
Nedůveřuj, prověřuj
Stačí pouze několik problematických jedinců, a i dobře promazaná mašina se může zadrhnout. Proto je potřeba „rakovinu“ vyříznout, dokud je ještě čas. Jak se však problematickým zaměstnancům vyhnout? Nejvíce přímočarým řešením je takové lidi do firem vůbec nepouštět a lépe si uchazeče prověřit. Firma si navíc musí dát pozor na to, aby problémové zaměstnance „nevyráběla“. Pokud například firma nechá zákazníky ponižovat své zaměstnance, někteří z nich se mohou začít mstít. Prověřování uchazečů není jednoduché, ale je to absolutní nutností.
Ztráta času a zbytečné náklady
Pokud se firma problémovým zaměstnancům nevyhne, nezbývá ji nic jiného, než následky jejich chování neustále řešit, a to je velmi nepraktické. Podle studie publikované americkým časopisem Fortune, manažeři a vedoucí pracovníci firem z žebříčku Fortune 1000 stráví až 13 % celkové pracovní doby, čili sedm celých týdnů ročně, nápravou vztahů mezi zaměstnanci. Navíc se mohou navýšit náklady i o služby externích firem, které pomáhají konflikty řešit. Zároveň se neřeší samotný problém, ale pouze symptomy, které se budou neustále vracet, pokud se něco nezmění.
Jak na správnou prevenci?
Jak se dá tedy skutečně zabránit konfliktům a zbavit se problémových zaměstnanců na dobro? Vědecká práce, z které jsem čerpal, nabízí hned několik řešení. Zaprvé je nutné pro problematické chování stanovit nulovou toleranci - pokud k problémovému chování dojde jednou, pravděpodobně se bude opakovat. Zadruhé je nutné nebýt pokrytci a jít příkladem. To také znamená, že firma nesmí chránit vysoce postavené zaměstnance. Také je třeba zaměstnance učit, jak se správně chovat, jak se zachovat v nepříjemných situacích, kdy někdo pochybí. A v neposlední řadě je nutné brát stížnosti vážně.
Zdroje:
