Článek
Ačkoliv žijeme v době, ve které si užíváme nebývalé svobody a technologických vymožeností, některé věci se nemění a zdá se, že lidstvo bude mít alespoň částečně privilegovanou vrstvu vždy. Na místě mohou být i obavy, že směřujeme ke společenskému uspořádání, které by se dalo nazvat moderním feudalismem, či neofeudalismem, tedy o návrat praktik jako nerovná práva mezi běžným obyvatelstvem a elitami, dominance společnosti malou skupinou mocných a nevolnický vztah mezi „smetánkou“ a obyčejnými lidmi. Jde o oprávněnou obavu?
Ruský neofeudální kapitalismus
Rusko, které zná za téměř celou svou historii pouze autoritářskou vládu, do jisté míry středověké uspořádání společnosti připomíná. Pokud si Vladimíra Putina představíme jako cara, ruské oligarchy si můžeme představit jako šlechtu, která svého panovníka obletuje, a pokud cítí slabost, kují proti němu pikle. Majetky a pozemky těchto oligarchů také můžeme vnímat jako propůjčené, podobně jako tomu bylo ve středověku, protože pokud se nějaký oligarcha Kremlu zprotiví, může o všechno přijít. Prigožina, který měl dokonce k dispozici armádu, můžeme přeneseně vnímat jako zhrzeného šlechtice.
Moderní feudalismus a monopoly
Krásný příklad, jak se do demokratické společnosti mohou vracet prvky feudálního uspořádání společnosti, uvedl James F. Hudson v nejstarším americkém literárním časopise North American Review. Argumentuje, že monopolizace a ovládnutí průmyslu, tak, jak několik firem v Americe ovládla železnice a s tím celý ropný průmysl, vytváří z majitelů a investorů společenskou třídu, pro kterou neplatí stejná pravidla jako pro běžný lid. Pokud by došlo k ovládnutí většiny, nebo dokonce veškerého průmyslu malou skupinou vlivných lidí, získali by tím výstavní postavení ve společnosti, podobně jako měla ve středověku šlechta a panovník.
Jde podle něj tedy o starou otázku privilegií pro zvýhodněnou třídu na úkor lidu, která je prezentována v nové podobě - moderním feudalismem. Toto společenské uspořádání se podle něj vyznačuje vzestupem nezodpovědných vládců průmyslu, jejichž moc, podobně jako moc feudálních baronů, zatěžuje lid, a zastiňuje dokonce i vládu, která této moci dala existenci. Jako jediný podstatný rozdíl uvádí , že zatímco v době kdy se vládlo silou byla moc feudalismu měřena tisíci bojovníky, v moderní době je měřena miliony dolarů.
Obavy se zdají opodstatněné
I když byla tato úvaha sepsána v 19. století a její obavy se alespoň zatím nevyplnily, myslím si, že je stále velmi relevantní. Miliardáři v Americe skupují velké množství zemědělské půdy a jak světoví miliardáři, tak bohaté země hromadí zemědělskou půdu v chudých zemích, takže se můžeme obávat monopolizace zemědělství, která by vlastníkům půdy mohla přinést nebývalou moc a Hudsonova teze by se možná potvrdila. Některé společnosti mají také větší bohatství než některé státy, včetně vojenských společností, jako jsou Wagnerovci. Myslím si proto, že obavy jsou na místě.
Zdroje:
