Článek
Dnešní chytrá doba pro mnoho z nás znamená, že od práce nemůžeme vypnout. Stále nám z ní totiž chodí upozornění, zejména z pracovních chatů a aplikací. Pro některé z nás to znamená, že práce nikdy nekončí. Nedokážeme si odpočinout a jsme vystaveni neustálému stresu. Některým to nevadí, pro další je to otrava. Také můžeme být v dnešní době v neustálém spojení s přáteli, partnery či rodinou. To je na jednu stranu dobře, co by za to lidé dříve dali. Na stranu druhou se lidé často věnují více telefonu než přítomnému okamžiku. A i když na telefonu nejsou, myšlenkami jsou jinde.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že není nic otravnějšího než trávit čas s člověkem, kterému neustále chodí upozornění. Člověk, který bez přestávky kontroluje telefon nebo chytré hodinky, neustále bzučí a nedává pozor, zkrátka není dobrým společníkem. Je to jako byste vedle sebe měli telefonní ústřednu. To, jestli upozornění chodí z práce nebo od přátel, je už celkem jedno. Když to porovnám se společně stráveným časem například s rodiči, kteří večer zkontrolují email, přes den zavolají, ale jinak žijí v přítomném okamžiku, je to velký rozdíl.
S kamarádem jsme se o upozorněních na telefonu bavili. Já mám zapnuté vibrace, ale vypnuté zvuky. Kamarád nemá zapnuté ani ty vibrace. Pochvaluje si klid, který o volnu od práce má. Mně občasný kontakt s prací o volnu nevadí, máme však jedno společné. Oba si užíváme čas, kdy „zahodíme“ telefon, a prostě žijeme v přítomném okamžiku. Konverzace s takovým člověkem? K nezaplacení. Také máme oba vypnutá upozornění na sociální sítě, které používáme, ale jen velmi omezeně. Člověk si s trochou štěstí uvědomí, jak moc nás telefony okrádají o klid na duši, který v dnešní době tak potřebujeme.
Patříme k prvním ročníkům generace Z, pamatujeme si dobu, kdy chytré telefony nebyly, i když jsme byli ještě děti. Postupně jsme byli svědky vzestupu sociálních sítí a nástupu nespočtu chytrých technologií, které nám dnes usnadňují život. Někteří z naší generace si však život bez chytrých telefonů a všudypřítomných sociálních sítí nepamatují. Když jsme jim jednu dobu propadli my, kteří si bez nich život pamatujeme, co čeká ty, kteří ne? Dost možná osamělý život plný stresu, ale doufejme že spíše uvědomění, že je telefon potřeba občas odložit.
Život ve zbytečném stresu, život, na který se nedokážeme soustředit. To opravdu chceme? Samozřejmě že ne. Ale ne všichni si uvědomují, kde je problém. Život je víc než obrázek, který prezentujeme ostatním. Život je víc než práce, fotky z dovolené a majetek. Život je o nezapomenutelných konverzacích a zážitcích, které nemusíme nikde sdílet. Čím dřív si to člověk uvědomí, tím lépe. Pokud budeme eliminovat zbytečný stres, přestaneme se srovnávat s ostatními a budeme myslet pozitivně, čeká nás skvělý život. V tom mohou být telefony překážkou, ale řešení je jednoduché, máme ho ve vlastních rukou.
Zdroje:
