Článek
V životě už jsem se setkal se spoustou lidí, kteří rádi na druhých hledají chyby a ostře kritizují snažení těch, kteří mají nějaký nápad, nebo ambiciózní cíle. Mohl jsem se s tím setkat v životě několikrát, ať už od lidí, které znám osobně, tak od lidí buď zcela anonymních, nebo mě neznámých, zejména na internetu. Jsem mladý, zkoušel jsem hodně věcí, projektů a tak dále, a skutečně, většina mé snahy vyšla vniveč - přesně tak, jak mnozí kritici předpověděli. A přesto, v určitých aspektech života jsem úspěch zaznamenal, i když se jako vždy našli lidé, kteří sázeli na můj neúspěch. Takoví lidé bohužel existují.
To, co nesmíme zaměňovat, je kritika konstruktivní, a ta, která má za cíl nás potupit, ponížit a odradit. Také je třeba mít na vědomí, že to že jsme kritizováni konstruktivně, neznamená, že se nám to musí líbit. Před pár lety jsem například zkoušel točit „vtipné“ skeče, a můj bratr, s kterým mám velmi dobrý vztah, mi zcela upřímně sdělil, že si nemyslí, že to má budoucnost, a vysvětlil mi proč. I když se mi tato kriitka nelíbila, byla konstruktivní, tedy byla opodstatněna reálnými podklady, poznatky a fakty, a nešlo jen o výkřik do tmy. Takové zpětné vazby bychom si měli vážit.
Vždy se však najdou lidé, kteří vám kritikou nechtějí pomoci, ale naopak doufají, že vás odradí, nebo si zkrátka chtějí zanadávat. Sice si myslím, že i bezhlavá kritika může v některých případech v sobě mít kus pravdy, ale řekl bych, že taková kritika vypovídá více o člověku, který kritizuje, než o člověku, který je kritizován. Již nějaký čas zde na Seznamu píšu články, a setkal jsem se jak s kritikou ač lehce jízlivou, tak konstruktivní, i s tou bezhlavou, popřípadě s nadávkámi. Jelikož jsem zastáncem svobody slova a otevřené diskuze, komentáře jak zde, tak u svých dalších projektů, jsem nikdy neměl v úmyslu omezovat. Některé způsoby, jakým lidé své názory vypouští do světa, jsou však k zamyšlení.
Díky sociálním sítím jste si zvykli urážet lidi bez toho, abyste za to dostali ránu do obličeje.
Je mi jasné, že anonymita lidí na internetu vede k tomu, že lidé často píšou věci, které by na veřejnosti nebo vám do očí zkrátka neřekli. Osobně mám pro lidi, co vás takto bezmyšlenkovitě kritizují, jediné vysvětlení - zkrátka se sami o nic nesnaží, jsou nespokojení a mají příliš času, tak si své mindráky vylévají na vás. Hlavním poselstvím, které bych chtěl prostřednictvím svého článku předat, je to, ať nevzdáváte svoje cíle, koníčky, a tak dále, nehledě na to, jakou vlnu nevole a kyselosti to s sebou může přinést, ale zároveň naslouchejte lidem, kteří vám svojí kritikou chtějí upřímně pomoci.
