Článek
Rozhodně se to však nestalo kvůli tomu, že by někdo zahlásil, že je lepším závodníkem než Montoya. Kolumbijec měl sice na kontě sedm vítězství ve formuli 1 a mnozí do něj vkládali velké naděje. Rozhodně ale nebyl natolik výrazný, aby byl něčím měřítkem.
A už vůbec ne pro hochy za velkou louží, kteří trávili víkendy nekonečným kroužením doleva.
Montoyovi stačil jeden telefonát bývalému šéfovi, se kterým ještě před vstupem do F1 slavil vítězství v Indy 500. „Nazdar Chipe, jak se máš? Nehledáš pilota?“
Zjevně nevinný telefonát, jehož šance na úspěch v Montoyově mysli možná nedosahovala ani padesáti procent, rozjel kolotoč událostí, o kterých neměli ponětí ani pilotův manažer, ani jeho dosavadní zaměstnavatel, stáj McLaren. Nakonec vyústil v moment, kdy se Kolumbijec zkoušel nasoukat do kokpitu auta svařeného z trubek, osazeného motorem V8, manuální převodovkou a laminátovou karoserií vzdáleně připomínající limuzínu Dodge.
Jo, kdyby se tak stalo na konci sezóny – budiž. Jenže osudový telefonní rozhovor s Chipem Ganassim proběhl hned v pondělí po Velké ceně USA, desátém z osmnácti závodů kalendáře mistrovství světa 2006. Montoya v daném závodě dojel jen do druhé zatáčky a ještě stačil sestřelit týmového kolegu. Oba skončili mimo trať. V týmové garáži byla pochopitelně nálada na bodu mrazu, a ačkoliv šéf Ron Dennis viníka explicitně neurčil, kolektiv měl o hříšníkovi jasno. Zároveň to nebyla první hrubka, kterou během několika měsíců natropil. Od té chvíle Montoya ‚zmizel a byl zmizelej‘.
Ke znovuobjevení došlo až o pět měsíců později, na oválu v Miami. A pokud by někdo pochyboval o tom, v jakém voze že to bývalá hvězda F1 sedí, na chvíli mohl záblesk jeho snažení zahlédnout i za branami okruhu. Vypadalo to, jako by si někdo uprostřed dráhy rozpálil táborák. Ve skutečnosti to ale byl Montoyův závoďák, jehož první konfrontace s oválovou smetánkou skončila bodyčekem od soupeře a nárazem do zdi, který doprovázely plameny z roztržené palivové nádrže.
Náš hrdina si z nové zkušenosti patrně nic nedělal. Novinářům sdělil:
Nezajímá mě, jestli to provedl úmyslně. Získal jsem zkušenosti a seznámil se s místními hochy. Bylo to fajn.
Kdo by si taky stěžoval, když mohl místo vody s citronem každý víkend v pohodě konzumovat neomezené množství koly a místo caesaru se před závodem s chutí zakousnout do hamburgeru? V NASCAR na rozdíl od F1 prostě nikdo nutriční tabulky ani fyzičku, což byla Montyho slabost, nesledoval. A ani peníze nakonec nebyly špatné. Za necelých osm let své oválové kariéry si vydělal zhruba 46 milionů dolarů.
V posledních letech do unikátní zámořské ligy nakoukli z řad expilotů F1 třeba i Jacques Villeneuve nebo Jenson Button a NASCAR stále vítá mezinárodní piloty s otevřenou náručí. Znamená to, že bude v dohledné době jeden ze speciálů zdobit i jméno Verstappen? Vzhledem k doposud nepodloženým tvrzením Kyla Larsona se to přímo nabízí…
zdroje:
Anthony Rowlinson - The truth about Montoy's NASCAR move, Autosport, vydání 13.července 2006, ISSN0269-946X
Montoya escapes NASCAR fireball, Autosport, vydání 23.listopadu 2006, ISSN0269-946X


