Článek
V médiích (a od politiků) často slyšíte, že plat učitelů má od roku 2024 dosáhnout 130 % průměrné mzdy. Tabulkové mzdy se ale měnit nebudou. Podle tabulek učitel s praxí přes 32 let ani na průměrnou mzdu dosáhnout nemusí. Nástupní plat čerstvě vystudovaného učitele se nachází pod hranicí 33000 Kč hrubého. To činí 78 % této průměrné mzdy. Jednoduchým výpočtem dostaneme, že průměrná mzda tvoří paradoxně asi 130% tohoto nástupního platu. Kde je tedy zakopaný pes? Kam se podělo těch 66 %, o které je propagovaný plat učitelů vyšší, než jejich nástupní plat? (Věřte mi, výpočet je správně.)
V tabulce najdeme minimum, které škola kantorovi s plným úvazkem musí zaplatit v závislosti na jeho platové třídě. Většina kantorů na středních školách spadá do 11. či 12. platové třídy. Do 13. třídy pak spadají například předsedové předmětových komisí. Platová třída se primárně určuje v závislosti na nejsložitější součásti práce.
Propagovaných 130% by měl plat totiž v průměru dosáhnout po započtení odměn a osobního ohodnocení. Tento výsledek však kantor v žádném případě nemusí dostat. Osobní ohodnocení je, jak už název napovídá, osobní. Jeho výši tedy určuje vedení školy. Odměny také rozděluje vedení školy. Platy učitelů se stejnou praxí se tedy mohou diametrálně lišit v závislosti na jiných faktorech. A to vůbec nemluvíme o mladých učitelích bez praxe.
Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů musejí mít magisterský titul. (Až na dočasné výjimky.) Srovnejme nástupní plat učitele s průměrnou mzdou čerstvého absolventa vysoké školy (43000 Kč). Zjistíme, že učitelé (i přes zlepšení v posledních letech) stále patří k jedné nejhůře placených profesí, na kterou je vyžadována tato úroveň vzdělání.
Zvýšit základní tabulkové platy na úkor nadtarifní složky by se zdálo jako snadné řešení tohoto nepoměru. Jako bonus by pak omílání 130 % v médiích nepředstavovalo pravdu jen ze 44 %. Proč tento krok vláda zatvrzele odmítá je mi záhadou.
