Článek
Co znamenají čísla na obalu
Na spacácích najdete stran izolačních dovedností 3 – 4 čísla, která udávají tzv. teplotní určení. V Evropě se měří podle sjednocené normy a výsledky by tak napříč různými výrobci teoreticky měly být podobně reprezentativní ve smyslu porovnání „výkonu“ spacáku.
Čísla, o kterých mluvím, jsou:
- Tmax neboli maximální teplota, při které se zachumlaní v zavřeném spacáku ještě nebudete vařit. V zásadě nic neříkající číslo.
- Tcomf – takzvaná „komfortní teplota“ či „komfort” neboli nejnižší teplota, při které „průměrná žena“ (nebo aspoň figurína, na které to měřili) ještě nepociťuje chlad. Podle tohoto údaje by se zhruba měly orientovat dámy. Spacák s „komfortem“ +4 °C pro ně rozhodně nebude to pravé ořechové při očekávaném ranním mrazíku.
- Tlim – slangově také „limit“ neboli dolní hranice teplotního určení spacáku. Bývá cca o 4–6 stupňů nižší než „komfort“. Při této teplotě by se ještě standardizovaný muž, se kterým se počítá v normách, neměl budit zimou. Podle tohoto čísla se mohou orientovat chlapi.
- Text – lidově řečeno „extrém“. Možná už jste někdy někoho slyšeli prohlašovat, že má spacák do mínus dvaceti stupňů. Pokud není polárník, vrcholový horolezec nebo zbytečně bohatý, tak velmi pravděpodobně nemá a jen si špatně interpretoval nejnižší číslo napsané na obalu spacáku. To totiž říká, že v dané kose, pokud se ve spacáku správně schoulíte a navlečete na sebe všechno, co máte, teoreticky přežijete bez následků v podobě omrzlin nebo vážného podchlazení. V zásadě se zase jedná o hausnumero, které samo o sobě o kvalitách spacáku nic neříká. Maximálně o fantazii jeho tvůrců – pokud vidím spacák s limitem +7 °C a extrémem -19 °C, vím, že tady něco nehraje.
Co je důležité, na každém spacáku tyto hodnoty považujte spíše za orientační informaci než coby precizní dogma. Svou roli kromě pohlaví a osobní otužilosti hrají například věk spáče, ale i soudnost výrobce. Někteří jsou notoricky známí lehkým nadhodnocením parametrů svých produktů.
Kromě toho v realitě pobytu venku už obvykle spaní v teplotách na hraně určení není takříkajíc „do růžova“1. Osobně počítám s rezervou kolem 3 °C, ale to je v kontextu nepředvídatelnosti konkrétních podmínek spíše hezká teorie a ani větší rezerva nemusí být na škodu. Tepelný komfort lze navíc v terénu ovlivnit (k lepšímu i horšímu) řadou dalších věcí, jako je výběr místa, správné oblečení, jídlo atp.
Co je to třísezónní spacák
Pokud si stejně jako většina lidí chcete pořídit jeden spacák na drtivou většinu svých aktivit, potřebujete si vybrat nějaký „tak akorát“.
Pokud jistojistě neplánujete chrupkat výhradně za vlahých letních nocí v nížinách nebo někde za pecí, vyplatí se jednoznačně nákup tzv. třísezónního spacáku. Takový spacák mívá teplotní limity pár stupňů pod nulou a je tedy určen do podmínek, které v mírném podnebném pásmu panují po většinu roku mimo nejtužší zimu. A zároveň stačí i do vyšších hor v létě.
Možná vám to zní přehnaně, ale věřte mi, že dobrou teplotní rezervu využijete i mimo expedice do velehor střední Asie. Nejen začátečníci podle mě obvykle podceňují, jak velká může být v noci zima v takových Beskydech přesto, že v nížině panuje příjemné léto nebo bujaré teplé jaro. Případně, že ranní mrazík je může v dubnu dostihnout i za rodnou vískou.
Když vám v létě bude horko, není nic jednoduššího, než se rozepnout nebo jen tak přikrýt. Čistě letní spacák jako univerzální nedoporučuji, protože nemá dostatečné parametry ani na české kopečky, natož na skutečné hory.
Když si zběžně srovnáte pár spacáků, velmi zjednodušeně vám z toho vyjde genderově nevyvážená poučka, že dívky do stejných podmínek obvykle potřebují o jednu úroveň teplejší verzi než gentlemani. A to i za cenu vyšší váhy. Měly by se tedy koukat po něčem s Tcomf aspoň -2 °C. Většině kluků pak stačí, když má spacák na podobné hodnotě Tlim (tedy nižší z udávaných smysluplných čísel). Pokud víte, že vám bývá fakt zima nebo očekáváte občasné noci v seriózním mrazu, klidně sáhněte po ještě o krok teplejší verzi. Já osobně mám jako univerzální spacák s Tlim -9 °C.
Nižší čísla už patří do hájemství zimních spacáků. Což si troufám říct, že nebude vaše první volba, pokud už nemáte nějaké zkušenosti a netušíte, proč přesně si jej kupujete.
Bez dobré karimatky je vám spacák na nic
Je skoro jedno, jak teplý si pořídíte spacák, pokud k němu nebudete mít odpovídající karimatku. Dohromady totiž tvoří nerozlučný izolační tandem a na tenoučké potvoře můžete mít spací pytel testovaný na Antarktidě, ale stejně vám v teplotách kolem nuly bude kosa.
Spacák nás totiž udržuje v teple ze všech stran kromě spodku, kde se má činit právě podložka. Izolaci v něm ve skutečnosti zajišťuje vzduchová vrstva, kterou drží na místě vhodná náplň. Ta část, kterou utlačujeme zalehnutím, logicky neplní svou funkci a je potřeba ji kompenzovat schopnostmi karimatky.
Mnohem více si můžete přečíst v rozsáhlém článku o tom, jak si vybrat spacák a jak ho správně používat nebo v textu, jak si vybrat karimatku.
Foto: Michal Meissner
-----
1Spousta mých drsnějších kamarádů s tímto tvrzením nejspíše nesouhlasí, ale ne každý vyrůstal v ledové jeskyni.
