Článek
Emanuel Moravec se narodil roku 1893. Nevyrůstal v žádném přepychu, ale ani v nedostatku. Jako devatenáctiletý odmaturoval na Vyšší průmyslové škole s českou vyučovací řečí, rok předtím vystoupil z římskokatolické církve.
1. světová válka a jeho vstup do československých legií
Před první světovou válkou pracoval jako technický úředník v několika stavebních firmách. Po vypuknutí války byl hned 28. července 1914 odveden do armády. Na frontu odjel jako kadet v lednu 1915 a za dva měsíce padl do ruského zajetí. Krátce bojoval v řadách I. srbské dobrovolnické divize a později vstoupil do československých legií.
Návrat domů jako kapitán
Domů se vrací v polovině srpna 1920, v hodnosti kapitána, nepřijel ale sám. V lednu 1920 se v kostele vladivostocké pevnosti oženil se sotva osmnáctiletou Ruskou Jelenou Bekovou. A to přes odmítavé stanovisko právního referátu velitelství čs. legií, které k okamžitému uzavření sňatku neshledávalo žádný důvod.
Zaníceny k obraně republiky
Snad každý týden osmatřicátého roku se Moravcovo jméno či pseudonym Yester objevily na stránkách Lidových novin pod články s výzvami, aby se národ bránil nacistům se zbraní v ruce.
Jsme v zoufalé situaci, je vždy čestnější nechat se porazit, podlehnout přesile, než se zbaběle vzdát. I přes porážky vede cesta k pevné budoucnosti.
Apeloval například 21. září 1938 v článku Ústup k nástupu. Také byl nemilosrdný v kritice vůči tehdejším spojencům Československa.
Ztělesnění zrady
Od ledna 1940 se Moravec stal „důvěrníkem“ Skupiny vojenské propagandy. Nejspíš za to může to, že ho navštěvoval německý důstojník, se kterým vedl mnohahodinové diskuze a Moravcova potřeba získání pasu. Moravec se dal záhy Němcům zcela k dispozici a bez výhrad je podporoval. Například pravidelnými projevy v pražském rozhlase a články v novinách. Hlavní pohnutkou bylo mesiášské přesvědčení, že právě on je povolán zachránit český národ a zná správný recept.
Nenáviděný lidem a jeho sebevražda
Jeho oddanost pomáhat nacistům vedlo k tomu že ho lidé, kteří ho předtím milovali začali nenávidět. Obětoval dokonce říši i své syny. První den Pražského povstání se 5. května 1945 v Praze zastřelil.
Zdroje: