Neposlušní vojáci, kteří se staly hrdiny Československa

Pokud si myslíte, že se Československá armáda vzdala bez odporu, nejedná se úplně o pravdu. V březnu 1939 byl boj o Czajánkovy kasárny v Místku. Jednalo se sice o ojedinělý střet mezi německým Wehrmachtem a Československou armádou, který se obešel naštěstí bez ztrát na životech na české straně.

Německé překročení státních hranic

V pět hodin odpoledne 14. března 1939 překročily jednotky VIII. armádního sboru a pluk SS „Leibstandarte Adolf Hitler“ státní hranice s cílem obsadit oblast ostravska a místecka. Němci tak konali z preventivních důvodů, protože chtěli zabránit Polákům v případném opětovném přiživení se na kořisti.

Příjezd německých vojsk do Místku

První německá vojenská kolona dorazila do Místku kolem osmnácté hodiny. Nepřítel obsadil budovu okresního úřadu a policejní stanici. Velká část postupující kolony projela centrem a mířila k Czajankovým kasárnám, ležícím na hlavním tahu nedaleko mostu přes Ostravici, směrem k sousednímu Frýdku (krátce předtím už tudy projely německé průzkumné motohlídky, ale protože byla tma, považovali naši vojáci tyto první vlaštovky za vlastní četníky).

Výzbroj posádky v kasárnách

Z výzbroje měli k dispozici pouze několik desítek pušek a dva lehké kulomety, nepočítáme-li pistole důstojníků. Těžké kulomety, kterými měla disponovat kulometná rota, byly v zimě přemístěny do plukovního skladu mimo kasárny. Ani munice se nedostávalo, ta se v kasárnách nacházela v množství postačujícím tak možná na jedny cvičné ostré střelby.

Rozkaz neklást odpor

Rozkaz neklást odpor během dne postupoval i k nižším jednotkám. V pozdním odpoledni tento rozkaz obdržel při své návštěvě na velitelství 8. pěšího pluku i podplukovník Štěpina. V době nepřítomnosti Štěpiny zastupoval funkci velitele praporu kapitán Pavlík.

Štěpina se vrátil do kasáren nedlouho před příchodem Němců, ale v té době začínala v kasárnách hodina kursu polského jazyka, které se účastnil i Pavlík, tak se prý stalo, že Pavlík o návratu velitele praporu zatím nevěděl.

První výstřely a následný boj o kasárny

Krátce na to dorazila ke kasárnám německá kolona, konkrétně 84. pěší pluk z 8. pěší divize generála Kocha. Jakýsi nerozumný německý důstojník se vydal ke strážnému u kasáren a křičel na něho, aby se vzdal. Strážný na něho namířil pušku a vykřikl „Stůj!“ Němec po strážném vystřelil z pistole. Kulka však strážného jenom líznula, na což on odpověděl výstřelem ze své pušky vz. 24. Německý důstojník tímto padá k zemi a zbytek Němců začalo pálit na kasárny. Střelba však probudila zbytek posádky v kasárnách, která následně opětuje palbu z oken.

Střelba slepými náboji a konec střetu

Po asi necelé hodinové přestřelce posádce začíná docházet munice. Opětuje palbu tedy slepými náboji, jelikož muži nevěděli že nemají klást odpor a tak používali slepou munici, aby nepřítele zdrželi co nejdéle a čekali na příjezd posil. Střet nakonec zastavil rozkaz velitel pluku Eliáš. Tímto skončil náš hrdinský boj proti německým okupantům. I přitom že Wehrmacht v bitvě přišel o několik vojáků, o jejichž počtu se vedou spekulace, podle různých zdrojů jich bylo šest až osmnáct. Naši vojáci utrpěli pouze několik mírných zranění, nebyli nějak perzekuováni a po několika dnech držení v kasárnách je Němci propustili domů.

Zdroje:

iDnes.cz / Češi strašili Němce slepými náboji

deník.cz / Hrdinové z Místku: Nerovný boj proti okupantům