Prázdninová matematika 3

Prázdniny mají zvláštní schopnost změnit náš vztah k času. Najednou není tak důležité, jestli je pondělí nebo středa, ráno nemusí začínat zvoněním budíku a školní sešit může několik týdnů zůstat bezpečně zavřený někde na dně zásuvky.

Jenže léto se postupně překlápí do své druhé poloviny a spolu s ním se pomalu vrací také jedna známá myšlenka: škola se zase blíží.

A možná právě teď nastává vhodná chvíle zjistit, jestli se naše matematické přemýšlení během prázdnin úplně nevypnulo.

Děti si o prázdninách potřebují od školy odpočinout. To je naprosto v pořádku. Smyslem léta rozhodně není nahradit školní lavici pracovním stolem doma a každý den vyplňovat několik stránek příkladů.

Matematika ale mezitím nikam nezmizela. Používáme ji při cestování, nakupování, plánování výletů, rozdělování peněz i při obyčejném odhadování času. Jen místo slov „slovní úloha“ tomu říkáme běžný život.

Právě na tom stojí i naše Prázdninová matematika. Nejde o další domácí úkol. Jde o krátké zastavení, při kterém si člověk může vyzkoušet, zda dokáže z informací kolem sebe vytáhnout to podstatné a dojít k řešení.

První dva díly byly výrazně prázdninové. Matematiku jsme hledali v situacích, které k létu přirozeně patří, a ukazovali jsme, že počítání nemusí znamenat pouze sloupce čísel v učebnici.

Třetí díl už se pomalu přibližuje tomu, co děti znají ze školy.

A právě proto může být zajímavější, než se na první pohled zdá. Po několika týdnech volna totiž nemusí být problém samotné počítání. Mnohem větší výzvou bývá znovu se soustředit, přečíst zadání pozorně a vytvořit si správný postup.

Člověk může znát všechny potřebné vzorce a početní operace, ale pokud špatně pochopí otázku, správného výsledku se stejně nedobere.

U matematických úloh máme někdy tendenci okamžitě hledat čísla a začít s nimi něco dělat. Vidíme dvě hodnoty, tak je sečteme. Objeví se procenta, začneme počítat procenta. Jenže matematika není soutěž v tom, kdo začne počítat nejrychleji.

Mnohem důležitější je položit si několik jednoduchých otázek. Co vlastně hledám? Které údaje potřebuji? Jak spolu souvisejí? A dokážu si přibližně představit, jak velký by měl být výsledek?

Právě odhad je mimochodem skvělým pomocníkem. Pokud nám při obyčejné úloze vyjde číslo, které je očividně nesmyslné, nemusíme čekat na učitele s červenou propiskou. Už samotná logika nám napoví, že jsme někde odbočili špatným směrem.

Matematické myšlení totiž není pouze schopnost vypočítat příklad. Je to také schopnost poznat, zda výsledek dává smysl.

U podobných úloh je velmi lákavé nechat video běžet a za několik okamžiků se podívat na řešení. Člověk potom často získá příjemný pocit: „Jasně, vždyť tohle bych přece zvládl.“

Jenže mezi pochopením cizího řešení a vytvořením vlastního je poměrně velký rozdíl.

Proto tentokrát doporučujeme jednoduchou věc. Ve chvíli, kdy zazní celé zadání, video zastavte. Vezměte si papír, případně zkuste příklad vyřešit z hlavy, a teprve potom pokračujte.

Nemusíte být rychlí. Nemusíte dokonce ani dojít ke správnému výsledku napoprvé. Mnohem zajímavější je sledovat, jak jste nad úlohou přemýšleli.

Ve škole jsme si zvykli vnímat chybu jako něco negativního. Chybný výsledek znamenal ztracený bod, horší známku nebo opravu červenou propiskou.

Při domácím přemýšlení ale žádné body neztrácíme. Díky tomu si můžeme dovolit udělat něco, na co při písemce často není čas: zjistit, proč jsme se spletli.

Byla chyba ve výpočtu? Špatně jsme přečetli zadání? Použili jsme údaj, který jsme vlastně nepotřebovali? Nebo jsme naopak na nějakou informaci zapomněli?

Právě hledání odpovědi na tyto otázky rozvíjí schopnost, kterou děti využijí nejen v matematice. Učí je vracet se k vlastnímu postupu, kontrolovat ho a hledat jiné řešení.

Není potřeba během posledních týdnů prázdnin dohánět celé učivo minulého roku. Několik krátkých matematických úloh ale může fungovat podobně jako lehké rozcvičení před sportovním výkonem.

Mozek si znovu připomene, že zadání je potřeba číst až do konce, že výsledek má smysl kontrolovat a že složitější problém můžeme rozdělit na několik jednodušších částí.

A pokud se nějaká úloha nepovede? Nevadí. Od toho podobné prázdninové pokusy jsou.

Třetí díl Prázdninové matematiky je tedy malým krokem zpět směrem ke škole. Stále bez známek, bez stresu a bez povinného domácího úkolu.

Tak co, zvládnete ho vyřešit dřív, než se ve videu objeví řešení?