Článek
Odpůrci manželství i pro homosexuály tak vlastně k prezentaci svých iracionálních předsudků využívají argumentačního klamu zvaného šikmá plocha. Například na blogu idnes.cz se vyjádřil jeden diskutující pod článkem Jednoduchá otázka odpůrcům manželství pro všechny takto: „Manželství pro všechny je manipulativní lež. To už můžeme rovnou zavést i mnohoženství a když už jsme u toho i mnohomužství a anulovat požadavek plnoletosti, ať se mohou ženit a vdávat i malé děti, pak to bude skutečně pro všechny. Tohle že chcete?“
Tak to trochu rozebereme. „Manželství pro všechny“ je předně mediální zkratka, takto se navrhované uzákonění manželství i pro stejnopohlavní páry nenazývá, tudíž se diskutující rozdurdil na mediální zkratku, což ho přivedlo až k nesmyslům.
Mnohoženstvím a mnohomužstvím čili polygamií se rozumí svazek osoby jednoho pohlaví s více osobami opačného pohlaví. Rozlišuje se polygynie, kdy muž má více žen, nebo polyandrie, kdy se žena provdá za více mužů. Prakticky je však známa jen polygynie, a i ta je poměrně málo častá, vyskytuje se prý přibližně ve 2 až 12 % ze všech manželství v arabském světě.
Takže mnohomužství „existuje“ pouze teoreticky, mnohoženství jen v omezené míře, avšak každopádně jsou i tyto typy „manželství“ heterosexuální. Kdyby tedy existovaly požadavky na uzákonění takových manželství i u nás, nemuseli by žadatelé čekat, až se uzákoní manželství i pro homosexuální páry, ale mohli vznést své požadavky už dávno. Požadavky na uzákonění „skupinových“ manželství, v nichž by docházelo k sexuálním stykům bez ohledů na pohlaví, pak také nikdo nevznáší a nevzpomněl je ani zmíněný diskutér.
Další část jeho výroku, aby se anulovala plnoletost, aby se mohly ženit a vdávat i malé děti, je už úplný nonsens. Znovu to nesouvisí se snahou rozšířit manželství i na homosexuální páry a takové požadavky ani nejsou známé. Kdo by je vůbec vznášel? Malé děti? Ty o manželství nemají jednak pojem, a jednak nejsou z hlediska zákonů svéprávné. Stane-li se, že neplnoletá dívka otěhotní ať s plnoletým mužem či neplnoletým chlapcem, existují už v našem právu zákonné způsoby, jak řešit takto vzniklé situace, totiž zplnoletněním neplnoletých jedinců. Navíc se jedná opět o vztahy heterosexuální, protože homosexuální styky neplnoletých nemohou vést ke zplození dítěte.
Zbývá už jen vyrovnat se s diskutérovou otázkou – Tohle že chcete? Těžko říct, koho se ptá a kdo že to chce, když si celou konstrukci, jež ho k otázce přivedla, zcela sám vymyslel. V té otázce je ale také argumentační klam, a sice falešné dilema. Jestliže chtějí homosexuálové uzákonit manželství pro stejnopohlavní páry, neznamená to, že zároveň požadují polygamii a zrušení plnoletosti, takže nejsou na jedné straně všechny diskutérem zmíněné požadavky, a na druhé straně ponechání manželství jen pro heterosexuální páry. Diskutér vlastně skryl za relativně racionální ačkoli ve skutečnosti klamnou argumentaci své iracionální předsudky.
Je nabíledni, že manželství souvisí s plozením potomstva. V dávných dobách totiž manželství vzniklo – napíšu-li to poněkud cynicky – kvůli právní úpravě prodeje ženy, respektive její dělohy, tedy schopnosti rodit děti příslušnému muži. O čem ostatně svědčí česká slova, že si muž ženu „bere“ a že se žena „vdává“?
Od těchto „diluviálních“ dob prošlo manželství dlouhým vývojem, nabylo v různých zemích mnoha podob a doznalo řady právních úprav. Ač hlavním účelem manželství nepřestalo být dle zákona založení rodiny a řádná výchova dětí, muži a ženy vstupují do manželství i z důvodů právních, sociálních, finančních či náboženských, které jsou vesměs účelové, ale jistě i z důvodů emocionálních. Pokud má však jít o manželství muže a ženy, dnes už se téměř nikdo nepozastavuje nad účelovými, respektive zištnými důvody sňatků, a to ani v případech, kdy uzavírají manželství starší či staří lidé, u nichž plození dětí nepřichází do úvahy.
Předsudky v tomto směru, zdá se, postupně vymírají. A jestliže je někteří lidé stále chovají, je to jejich věc, protože neplodnost neznamená v heterosexuálních sňatcích zákonnou překážku. A v čem by byla vlastně jiná homosexuální manželství proti neplodným heterosexuálním manželstvím? Jedině v předsudcích jejich odpůrců.
Odpůrci manželství i pro homosexuály skrývají často své předsudky za starost o základní hodnoty, na kterých spočívá naše společnost. Jejím zájmem, stejně jako státu je údajně zachování výlučnosti manželství pro svazky mužů a žen. V dlouhém procesu legalizace stejnopohlavních manželství v USA soudce oblastního federálního soudu ve státě Massachusetts v červenci 2010 zpochybnil platnost federálního zákona USA Defense of Marriage Act (zákona na obranu manželství) tím, že „iracionální předsudky nikdy nepředstavují legitimní státní zájem“.
Ostatně manželství i pro homosexuální páry jsou v současnosti uzákoněna už ve 33 vyspělých zemích (dokonce i katolickém Irsku), v Nizozemsku letos už 22 let, a nikde to nevedlo k řetězci neblahých důsledků, kterými straší naši předsudky naplnění odpůrci stejnopohlavních manželství.
Zdroje:
