Článek
Říkám si, co vede tolik lidí, aby věřili člověku, jako je Andrej Babiš, když navíc mají zkušenosti s jeho populistickým vládnutím, přičemž za sebou vláčel spoustu kauz, které zatěžovaly celou naši společnost? Možná je to ale tím, že Andrej Babiš dokáže skrýt své „dravčí“ zájmy za starost o prospěch České republiky a všech lidí v ní žijících. A proč se mu to daří? Inu proto, že on sám svým slovům věří nebo tak aspoň působí, že věří, byť jsou to převážně lži. Nyní možná ještě o trochu víc, když se zbavil odpovědnosti za stát a sám sebe jako by upozadil.
Vraťme se ale zpátky o čtyři roky do června 2019, kdy Andrej Babiš seděl pevně v sedle premiéra, přestože do Česka právě dorazil předběžný audit EU, který uváděl, že Česká republika bude muset vracet 451 milionů dotací pro firmu Agrofert, a navíc proti Babišovi demonstrovaly statisíce lidí. Jak jsem o tom všem tehdy přemýšlel, napadaly mě otázky a myšlenky, které jsem retrospektivně zformuloval do následujícího textu.
Je tedy znovu červen 2019, nikde žádný covid, na Ukrajině žádná válka, žádná inflace, která by stála za řeč, žádný obří deficit státního rozpočtu a já se ptám:
Miluje Andrej Babiš Českou republiku? O tom nemůže být pochyb. Tedy za předpokladu, že on tuto zemi řídí, potažmo ji vlastní – je proto i vlastencem. Spíš vlastníkem, ale to jsou jen drobné rozdíly mezi češtinou a slovenštinou. Někomu může připadat divné, že poté, co sem dorazil předběžný audit EU, který uvádí, že Česká republika bude muset vracet 451 milionů dotací pro firmu Agrofert, premiér Babiš ihned řekl, že auditní zpráva je lživá, že se žádné peníze vracet nebudou a že se jedná o útok nejen na něj, ale na celou Českou republiku. Babiš se ale s Českem ztotožňuje jako jeho majitel, tudíž se asi domnívá, že co je dobré pro něj, je dobré i pro Česko ve smyslu, jak to vyjádřil Limonádový Joe, co je dobré pro kolaloku, je dobré i pro zákon.
Myslí to Andrej Babiš dobře? Zcela určitě. Vždyť přece už v názvu jeho hnutí stojí „ANO bude líp“. K tomu lze snad jen dodat, že Babišovi vždy jde zcela určitě o to, aby mu bylo líp a že k těm, kteří mu v roli premiéra hází klacky pod nohy, se přidala celá Evropská unie. Dlouho jsem nemohl přijít na to, co mi tahle situace připomíná, až konečně mi došlo, že jistou scénu z filmového muzikálu Zdeňka Podskalského „Noc na Karlštejně“, který vznikl podle hry Jaroslava Vrchlického. Jde o scénu, v níž císař Karel IV. hovoří s bavorským vévodou Štěpánem. Zde je její přepis:
Vévoda Štěpán: „Tvá milost se rovněž stará o prospěch a moc tvého domu.“ Císař Karel: „Ale děje se tak vždy po cestách pravých, pane vévodo. Cizím statkem jsem se neobohacoval nikdy. Násilím jsem nezískal ničeho.“ Vévoda Štěpán: „Ano, ano, ano, ano. Ale jde o pokoj a mír tvé širší pravé vlasti, Svaté říše římské.“ Císař Karel: „O klid a mír Německa? Vévodo, vy sami se staráte, aby dlouho netrval. A že mi starost o Čechy vyčítáš? Na to jsem už dávno zvykl od tvých krajanů. Ale rci sám, copak je možné, abychom nemilovali to, co je dílem naším? Když jsem přišel do této země, našel jsem jen žalně zírající poušť, města ochuzená a vypleněná, vesnice zdrané a ožebračené, panstvo zpupné, odbojné a loupeživé, lid skleslý a utýraný… A teď, když vidím, jak dílo mé se daří, jak země před mým zrakem vzkvétá, tu chci sebe sama překonati v lásce k této zemi. Vyřiď svým krajanům, pane vévodo, ať činí ve své zemi to, co já v Čechách a bude dobře v Evropě.“
Je to naprosto přesné. Jako by Andrej Babiš rozmlouval s jakýmsi podlým a úskočným eurokomisařem, kterému vysvětluje, že je sice bohatý a stará se o svůj prospěch, ale vždy čestně a podle zákona. Kolikrát už Babiš prohlásil, že jedná jenom v souladu se zákony. Zpupné, odbojné a loupeživé panstvo – to jednoznačně jsou tuneláři z ODS, které Andrej zkrotil, zatočil s korupcí, vybírá více daní (daří se nám skvěle), aby mohl rozdávat peníze utýranému lidu. Současná vzkvétající Česká republika je zkrátka Babišovým dílem a on ji miluje a v lásce k ní se překovává. A teď ho chtějí zlovolní unijní auditoři prudit!? Hezky jim to náš premiér vzkázal, tak jako císař Karel vévodovi Štěpánovi – ať činí v EU to samé jako Andrej tady a bude dobře v Evropě. Jen trošku bych dialog Karla se Štěpánem poopravil, aby se víc podobal současnosti. Jednu větičku bych posunul až na závěr, takže by dialog končil Štěpánovým skandováním: ANO, ANO, ANO, ANO! Pak by to bylo dokonalé.
Ještě se musím vyrovnat s maličkostí, že ve filmu Karel mluví o Německu, ale i to vlastně sedí, neboť EU je stejně jen pangermánský výmysl. Andrej Babiš je zkrátka novým Otcem vlasti, to je bez debat. Jeho panování v Česku sice trochu kalí skutečnost, že se o něj zatím musí dělit s prezidentem, i když je to pouhý zeman, opravuji – Zeman. No ale ani Karel to neměl zkraje lehké, musel se vypořádat se svým otcem Janem Lucemburským. Zde je ale přece jen malinký rozdíl. Janovy výpravy mířily spíš na západ, ta poslední do Kresčaku, zatímco Zemanovy vedou východním směrem po ose Moskva–Peking. Lze si jen vroucně přát, aby se žádné z těch východních měst nestalo pro našeho prezidenta osudným jako pro Jana Lucemburského zmíněný Kresčak.
Tak takhle jsem přemítal v červnu 2019. Nyní už je samozřejmě vše jinak, vše odnesl čas, avšak mnozí lidé (aspoň podle volebních průzkumů) si přejí, aby se ty doby vrátily. To jsou paradoxy.
