Hlavní obsah

Předvolební průzkum: ANO opět na prvním místě, SPOLU se propadá, SPD zůstává silná

Foto: L. Sabienne/ Vygenerováno pomocí AI (ChatGPT)

Tři tváře české politiky v karikatuře

Volby se blíží a ANO zůstává neotřesitelné. SPOLU krvácí, SPD sílí a ostatní strany se perou o zbytky pozornosti. Co nám říkají čísla – a co už ne?

Článek

V nejnovějším modelu agentury STEM (sběr dat: 9.–20. července 2025) si hnutí ANO upevnilo první místo s 31,5 % podpory. Oproti předchozímu měření (30,9 %) si mírně polepšilo a potvrzuje svou dominantní pozici na české politické scéně.

Na druhém místě se drží koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL)19,4 %, což značí mírný pokles oproti předchozím hodnotám. SPD si stabilně drží třetí příčku s podporou 12,8 %, a pomalu stahuje ztrátu na druhé místo.

Další pozice obsazují:

  • STAN: 12,2 %
  • Piráti: 8,1 %
  • Stačilo!: 7,4 %

Tzv. ostatní strany dohromady nepřesahují 9 % a většina z nich se v aktuálním modelu nedostává přes pětiprocentní hranici.

Průzkumy Median potvrzují podobné trendy

Podle jiného aktuálního šetření agentury Median (červen 2025) jsou čísla velmi podobná:

  • ANO: 32 %
  • SPOLU: 19 %
  • SPD: 14 %
  • STAN: 10 %
  • Piráti: 8 %
  • Stačilo!: 6,5 %

Z těchto dat je patrné, že ANO zůstává neohroženým lídrem, přestože podpora není výrazně rostoucí. SPOLU se daří méně než v roce 2021, zatímco SPD a další nevládní formace posilují díky protestnímu hlasu části voličů.

Regionální rozdíly: kde se volí jinak

Zatímco celostátně si ANO drží vedení, regionálně se preference značně liší:

  • V Praze je nejsilnější koalice SPOLU, která zde spolu s Piráty a STANem má více než 50 % hlasů. ANO zde ztrácí.
  • V Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji naopak dominuje ANO, které tu má silnou podporu díky dlouhodobému zázemí v sociálně slabších regionech.
  • SPD má nejsilnější zázemí v krajích, kde rezonuje s voliči na témata jako migrace, suverenita ČR a kritika Evropské unie.

Komentáře politiků a reakce

  • Andrej Babiš (ANO) se k výsledkům nevyjadřuje přímo, ale na sociálních sítích pravidelně zmiňuje "důvěru občanů" a vyzývá k volební mobilizaci.
  • Petr Fiala (ODS/SPOLU) opakovaně zdůrazňuje, že "volební průzkumy nejsou výsledky voleb" a spoléhá na mobilizaci pravicového voličstva.
  • Tomio Okamura (SPD) interpretuje posilování SPD jako jasný signál nespokojenosti s vládou a zdůrazňuje témata, která mainstreamové strany podle něj opomíjejí.

Jak číst výsledky?

Je důležité připomenout, že volební modely a průzkumy:

  • mají chybu měření ±3 %,
  • nezachycují nálady posledních týdnů před volbami,
  • a třetina voličů bývá nerozhodnutá až do samotného konce.

Z tohoto důvodu slouží průzkumy spíš jako orientační ukazatel, nikoli jako věštba.

Volby se blíží – a i když čísla vypadají jasně, konečné rozhodnutí bude na nás všech. A právě proto má smysl průzkumy sledovat – ale nepodlehnout iluzi, že je „hotovo“.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz