Článek
Když se řekne bolest v krku, většina lidí začne přemýšlet nad tím, co ji co nejrychleji potlačí. Staří bylinkáři však uvažovali trochu jinak. Zajímalo je především, proč se sliznice oslabila a jak jí pomoci vrátit se do přirozené rovnováhy.
Právě proto vznikaly receptury, které byly překvapivě jednoduché, ale velmi promyšlené.
Jednu z nich popsal známý německý lékař a fytoterapeut Gerhard Madaus. Recept obsahuje pouze dvě léčivé rostliny – řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a šalvěj lékařskou (Salvia officinalis). Na první pohled obyčejná kombinace. Když se však podíváme na logiku celé receptury, zjistíme, že každá rostlina má přesně určenou úlohu.
Řepík pomáhá zpevňovat podrážděnou sliznici, šalvěj ji zklidňuje a podporuje její přirozenou obranyschopnost. Celý odvar je navíc doplněn křenovým sirupem, který prodlužuje kontakt účinných látek se sliznicí.
Na tomto receptu je krásně vidět způsob uvažování starých evropských bylinkářů. Nehledali jednu „zázračnou“ rostlinu. Snažili se vytvořit harmonickou směs, ve které se jednotlivé byliny vzájemně doplňují.
Podrobně jsem tento historický recept rozebral v novém článku. Nevěnuji se jen samotným rostlinám, ale především tomu, proč byly spojeny právě tímto způsobem, jak nad podobnou recepturou přemýšlel zkušený bylinkář a co si z ní můžeme odnést i dnes.
Celý článek najdete zde:
Budu rád, pokud mi napíšete, zda vás podobné rozbory historických receptur zajímají. Myslím, že právě v nich se skrývá mnoho zkušeností, které stojí za to znovu objevovat.
