Článek
V kavárně, v obchodě se značkovým oblečením, nebo jinde, nikdy neuvidíme ty, co mají opravdu hluboko do kapsy.
Zkrátka ti, kteří si to nemůžou dovolit, protože na to nemají, tak ti opravdu nebudou vysedávat v kavárně, nebo utrácet peníze za značkové boty, nebo telefony. Přesně takoví totiž nejsou vidět a tak potom společnost soudí podle vzorku, který se objevuje na veřejných místech a žije pěkný život.
Nevím, jak si může být někdo jistý tím, že zrovna tito důchodci, kteří si vychutnávají kávu a zákusek jsou ti, co potom nahlas křičí, že jim důchod nestačí ani na základní potřeby. To někdo jde, a narovinu se jich zeptá, potom udělá průměrný výsledek a na základě toho je označí za staré stěžovatele? Nebo si tu někdo jen vytvořil domněnku, že to je platné pro všechny důchodce? Asi to bude překvapení, ale i mezi důchodci se najdou lidé, kteří prostě spořili, pracovali, mají slušný důchod a tak si mohou ve stáří dopřát. A nebo znám takové, kteří to mají jako zvyk, či rituál, že se třeba každý druhý čtvrtek sejdou se svou kamarádkou, či kamarádem a jdou si posedět.
Skoro jako kdyby si někdo myslel, že v dopoledních hodinách budou veřejné prostory prázdné, protože lidé mají být přeci v práci, a nebo ať jsou doma! Proč by měli dopoledne lézt do kavárny, kde si potom nebohý pracující lid nemůže dát ani kávu, když dostane ve svém zaměstnání pauzu? Ostatně bych spíš chtěla vidět tu práci, která umožňuje časově dojet někam do kavárny a tam si posedět na kafíčku.
Někdo tady taky zjevně zapomíná na jednu základní věc, a to, že důchodci jsou v důchodu proto, že už mají své odpracováno. Překvápko, co? Chápu, a taky nejsem nadšená z toho, že těžko říct, jak to bude jednou s mým důchodem, je mi 33 let, a opravdu netuším. Ale možná právě to, mi dává možnost a hlavně impuls k tomu, abych nespoléhala na důchodový systém a spořila si sama. A ne, ti co pobírají teď důchod opravdu nemůžou za to, že za nich to ještě fungovalo. Naprosto nepopírám existenci důchodců, kteří mají opravdu hluboko do kapsy a přežívají na hraně, takové ale opravdu nemůžeme v kavárnách, nebo luxusních obchodech vidět.
Dělat ze sebe patent na rozum a soudkyni je velmi odvážné, ale přesto si myslím že člověk, který se má dobře, a je se sebou spokojený nepotřebuje okatě závidět ostatním. A člověk, který má všech pět pohromadě naprosto jasně chápe, že jsou lidé, kteří jsou chudí, a pak jsou lidé, kteří se mají dobře. A jsou mezi všemi věkovými generacemi. Ale to už je asi takový český národní sport stěžovat si na všechno a na všechny. Když nějakou náhodou nevadí dopoledne v kavárně maminky na mateřské, tak tam budou vadit důchodci.
Jo a já až budu v důchodu, jestli se toho teda dožiju, tak se taky těším, až si budu chodit v klidu na dobrou kávu a dort, protože si budu užívat zasloužené volno a bude mi naprosto jedno, co si o tom myslí ostatní.
