Výstava Koruny Karla IV. v Bílovci

Výstava se konala v podzemí a kromě korun a rukopisů tam byly i tabule s historií rodu Lucemburků a makety nebo fotky staveb, které jsou s ním spojené.

Korun je na výstavě pět. Obligátní svatováclavská, pak uherská, říšská, lombardská corrona ferrea, a pak ještě koruna římského krále.

Nejstarší je Corrona ferrea, lombardská železná koruna, která pochází ze 4. století a i když má železo v názvu, žádnou želenou součást nemá. Název se vztahuje k pásu stříbrné barvy, kterým jsou spojeny jednotlivé smaltované destičky. Věřilo se, že jde o rozkovaný hřeb z Kristova kříže. Podle metalografické analýzy z roku 1993 jde o stříbro a je možné, že jde o opravu z roku 1345, kdy se ztratily dvě destičky. Takže o hřeb nejde, protože stříbro je na hřeby příliš měkké. A protože stříbrná kulka slouží k likvidaci upírů, vedlo mě to ke spekulaci, jak se likvidovali upíři před tím, než kříž nabyl svého dnešního významu a svěcená voda tak neexistovala.

Ale zpátky ke koruně. Je tak malá, že existují spekulace, že původně byla zhotovena pro ženu nebo chlapce, nebo že některé destičky chybí. Je oválná s osami 14,4 a 15,8 cm, což představuje obvod cca 47,46 cm. Byla by malá i mně, a to mám fakt malou hlavu. Destiček je celkem 7 a jsou dvou typů. Podle zmiňované analýzy byly zhotoveny samostatně v různých obdobích. Karel IV. jí byl korunován v roce 1355 v Miláně. Dnes je uložena v kapli královny Theodelindy v katedrále v Monze, cca 20 km severovýchodně od Milána.

Říšská koruna je cca o 500 let mladší, patrně ji na svou korunovaci v roce 962 objednal císař Oto I. Je osmiúhelníková a její obvod je přibližně 64,49 cm. Stejně jako lombardská koruna se skládá z destiček, v tomto případě je jich 8, čtyři, včetně té hlavní vepředu, jsou zdobené perlami a drahokamy, další čtyři mají emailové figury představující křesťanské ctnosti: spravedlnost, moudrost, pokoru a víru. Kříž a spojovací oblouk, odborně kamaru, dal na začátku 11. století zhotovit Jindřich II. Karel IV. jí byl korunován v roce 1355 v Římě a dnes je uložena v Schatzkammer ve vídeňském Hofburgu. Česká replika od Jiřího Urbana je vystavena na Karlštejně.

Svatováclavská a římská koruna byly zhotoveny přímo pro Karla IV. a to v letech 1346 a 1349. Česká má obvod 61 cm, římská 66 cm a je fakt obrovská. To mě na výstavě praštilo do očí a proto jsem se po tom začala pídit. Protože standardní obvod hlavy dospělého muže je 57-59 cm a počítám, že když byli lidé ve středověku menší, měli i menší hlavy. Asi se počítalo s rozměrným účesem, nebo prozaicky s čepičkou, která ke koruně patří. A taky jsem se dočetla, že Karel měl prostě velkou hlavu. Předlohou pro římskou korunu byla votivní relikviářová koruna řečená Paracletova, couronne-reliquaire votive dite du Paraclet umístěná v katedrále v Amiens. Karel IV. jí byl korunován v roce 1349 v Cáchách a koruna je od té doby v tamější katedrále Panny Marie dodnes. Upřímně řečeno, je taková – atypická, abych neříkala divná. Velká a prázdná. Ale kdyby mi ji někdo dával, škubat se nebudu. Akorát že by mi spadl až na krk.

Uherskou korunou Karel IV. korunován nebyl, mají ji tam… protože ji tam mají. Jenom pro úplnost, obvod je cca 64 cm.

A pro úplnost Karlova sběratelství korun. Byl korunován celkem 6×.

Poprvé jako římský král v roce 1346 v Bonnu, není známo, jakou korunou, pravděpodobně šlo o obřad v nouzovém režimu, protože korunovační klenoty měl v držení Karlův protivník Ludvík IV. Wittelsbach. Podruhé v Praze v roce 1347, potřetí jako římský král podruhé v roce 1349 v Cáchách, pak přišel úrodný rok 1355 a korunovace římským císařem a lombardským králem, a naposled v roce 1365 v Arles jako arelatský král arelatskou korunou, která se nedochovala a nic dalšího jsem o ní nezjistila. Takže logicky nevím, jaký má průměr.

A pak tam byly ty nádherné rukopisy. Vždycky mě zarazí, jak jsou velké. No, oni se tam malíři písaři opravdu vyřádili a na malém formátu by se to tak nevyjímalo. Také je tam k vidění rodokmen Lucemburků, tedy ta část rodu, která je spojená s našimi dějinami, a také modely různých staveb.

Po prohlídce výstavy byl čas na prohlídku zámku samotného. Zámecká expozice je, mírně řečeno, kontroverzní. Podle informací od kastelána se všechno dělá na víceméně dobrovolnické bázi a podle toho to taky vypadá. Nechci se v žádném případě dotknout nadšenců, kteří se na expozici, prohlídkách a jiných akcích podílí, těch si naopak nesmírně vážím v upřímně jim fandím. Jde o tom, že to ve valné části zámku vypadá jako ve skladišti, jediné, co stojí za vidění, je opravdu působivá sbírka porcelánu.

Je to škoda. V našem regionu toho moc k vidění není a vážně nechápu, proč majitel zámku, obvykle město nebo kraj, nevyužije část jako kino, kulturní sál, hotel, restauraci, prostě něco, co bude vydělávat, a ve zbytku nezařídí plnohodnotnou expozici.

Bylo by to moc fajn. Zvlášť proto, že se v Bílovci není kde najíst.