Článek
Tyto otázky si kladla i česká mediální regulace a jiná odborná veřejnost a dospěla přitom k ne příliš překvapivým závěrům, podle nichž jsou děti a mladiství nezletilými. Takže:
Nemediální zákony
Vše prý začíná u občanského zákoníku, podle kterého člověk zletilosti nabývá dovršením osmnáctého roku věku.1 Děti a mladiství jsou tedy osoby mladší osmnácti let. A to odpovídá zákonu o soudnictví ve věcech mládeže.2
Což je krok, který mohl být de facto rovnou přeskočen s tím, že český právní řád zná tzv. mládež, která se ještě dále dělí, a to na:
- děti: osoby mladší patnácti let a
- mladistvé: osoby ve věku patnáct až osmnáct.3
Mediální právo
Výše uvedené drobně terminologicky nevyhovovalo znění zákonů o České televizi a o Českém rozhlase, které hovoří o pořadech pro děti a mládež,4 protože to zdánlivě naznačuje, že děti nejsou mládež, ale že mládeží jsou pouze starší nezletilí (mladiství viz výše). To je však drobný detail, který lze selským rozumem vykládat jako „pořady pro děti a ostatní mládež“.
Navzdory tomuto již známému dělení (pod 15 a 15 až 18), které by terminologicky vysílacímu zákonu5 vyhovovalo a které by mohlo poskytnout i odpověď na otázku, co je tzv. pořadem pro děti,6 řešila RRTV věc i ve vztahu ke zralosti dítěte, respektive k hlavním stránkám vývoje osobnosti (emoční, percepční, kognitivní a sociální vývoj). Řešilo se, kdo je dítětem podle psychologie.
Stanovisko RRTV
A tak, v oblasti mediálního, respektive vysílacího práva dospěl regulátor k závěru, že cit.: „pořad pro děti je pořad, který je vyroben a určen pro diváky mladší 12 let a je obsahově a formálně přizpůsoben zralosti osob této věkové kategorie.“
Dítětem je v tomto smyslu tedy divák (či posluchač) do dvanácti let. Mladiství jsou tedy asi ostatní nezletilí, respektive osoby v kategorii 12–18. Tomu už se stanovisko podrobně nevěnovalo.
Změna legislativy
Zákonodárce na výše uvedené zareagoval a při novele vysílacího zákona (s účinností od 15. 9. 2022) výše uvedené stanovisko RRTV de facto převzal:
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí pořadem pro děti pořad, který je vyroben a určen pro diváky nebo posluchače mladší 12 let, z jehož obsahu, použitých audiovizuálních a zvukových prostředků výroby, způsobu narace, délky, způsobu i času zařazení do vysílání a prezentace provozovatelem vysílání je zřejmé, že je přizpůsoben osobám této věkové kategorie.
A v tomto duchu bude „pořad pro děti“ (ze strany stejného regulátora) vykládán také například v případě zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (srov. např. § 8a o etických samoregulačních kodexech pro obchodní sdělení u pořadů pro děti).
________________________________
1 srov. § 30 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
2 zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže
3 srov. § 2 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb.
4 srov. např. § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi
5 zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
6 srov. např. § 49 odst. 5 zákona č. 231/2001 Sb.
