Článek
Nepochybně byl významnou politickou postavou normalizačního Československa. Přesto dnes jméno Bohuslava Kučery zná jen málokdo.
Bohuslav Kučera se narodil 26. března 1923 v Lomnici nad Popelkou. Vystudoval práva a do vysoké politiky vstoupil v době, kdy už Československo ovládala komunistická moc. S Československou stranou socialistickou byl spojen prakticky po celou svou politickou kariéru.
Poslancem se stal v roce 1960, kdy byl zvolen do Národního shromáždění. Po federalizaci Československa pokračoval ve Federálním shromáždění a mandát opakovaně obhájil. Zákonodárný sbor opustil až po prvních svobodných volbách v roce 1990.
Celkem tak byl zákonodárcem nepřetržitě třicet let. Na dnešní poměry je to téměř nepředstavitelné.
Ještě delší byla jeho stranická kariéra. V dubnu 1968 se stal předsedou Československé strany socialistické. Ve funkci zůstal až do ledna 1990. Přesně řečeno tedy stál v čele strany téměř 21 let a 9 měsíců. O tom by se J.Paroubkovi nebo M.Kalouskovi mohlo jen zdát. Legendárnímu medvědovi nebo D. Ferimu , tak těm už vůbec.
Právě rok 1968 je přitom pro pochopení Kučerova politického příběhu zásadní. V době Pražského jara patřil k výrazným představitelům tehdejšího politického uvolnění, ale jeho pozice se postupně měnila. Po srpnové okupaci zůstal součástí politického systému, který se začal vracet k tvrdší komunistické kontrole.
Kučera přitom nebyl pouze parlamentním politikem. 8. dubna 1968 se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Oldřicha Černíka. Ve funkci zůstal do konce roku 1968. Po vzniku federace se jeho ministerská pozice změnila a od 1. ledna 1969 působil jako ministr bez portfeje. Ve vládě setrval až do 1. ledna 1971.
Jeho působení ve vládě tedy nebylo pouze epizodou Pražského jara. Kučera zůstal členem federální vlády i po srpnu 1968 a v prvních letech nastupující normalizace.
Současně zůstával předsedou socialistů. Československá strana socialistická samozřejmě neměla postavení politické strany v dnešním smyslu. Fungovala v rámci Národní fronty a respektovala vedoucí úlohu KSČ. Kučerův dlouholetý mandát proto nelze oddělit od fungování tehdejšího autoritativního politického systému.
Zajímavá je ale i jeho role na konci režimu. Ještě v roce 1989 byl Kučera součástí politického vedení země. Po listopadu se jeho postavení během několika týdnů zásadně změnilo. Socialisté se začali přeskupovat a Kučera se účastnil jednání mezi představiteli dosavadní moci a novými politickými silami.
Legendární balkon Melantrichu
V prosinci 1989 se dokonce stal předsedou Národní fronty. Jeho strana zároveň umožnila představitelům Občanského fóra využívat prostory nakladatelství Melantrich na Václavském náměstí, odkud během revoluce promlouvali představitelé opozice k demonstrantům.
V lednu 1990 Kučera ve funkci předsedy socialistů skončil. Po prvních svobodných volbách už se do parlamentu nevrátil.
Zemřel 11. března 2006 v Praze ve věku 82 let.
Kučerův životopis je pozoruhodný především tím, jak dlouhý politický úsek československých dějin obsáhl. Do politiky vstupoval v komunistickém Československu, prošel Pražským jarem, srpnovou okupací, normalizací a nakonec i sametovou revolucí.
Na jeho hodnocení se mohou historici pochopitelně dívat různě. Jedna věc je však nepochybná: třicet let v parlamentu a téměř dvaadvacet let v čele politické strany představuje mimořádně dlouhou politickou kariéru.
A přesto dnes Bohuslav Kučera patří mezi ty politiky, jejichž jméno z české veřejné paměti téměř zmizelo.
