Článek
Domovní prohlídka patří k nejzávažnějším zásahům státu do soukromí jednotlivce. Dotýká se samotné podstaty práva na nedotknutelnost obydlí, a proto české trestní právo stanoví pro její použití mimořádně přísné podmínky.
Nejde o běžný vyšetřovací úkon, ale o krajní prostředek, k němuž lze sáhnout pouze tehdy, nelze-li účelu trestního řízení dosáhnout jinak a mírnějšími nástroji.
Smyslem domovní prohlídky je nalézt osobu, věc nebo stopy důležité pro trestní řízení. Obydlím se přitom nerozumí jen byt či rodinný dům, ale jakýkoli prostor určený k bydlení, včetně jeho příslušenství. Základní podmínkou je existence důvodného podezření, že se právě v tomto obydlí nachází něco, co má význam pro objasnění trestné činnosti. Pouhá domněnka nebo obecná představa policie zákonný zásah neospravedlňuje.
Vždy ji nařizuje soudci, nikdy policista, ani z Policie Modrava
O nařízení domovní prohlídky rozhoduje zásadně soudce, a to na návrh státního zástupce. Výjimka je přípustná jen v neodkladných a neopakovatelných situacích, kdy by čekání na soudní příkaz mohlo zmařit účel úkonu. I v takovém případě však musí být zásah dodatečně soudem přezkoumán, jinak je nezákonný.
Příkaz k domovní prohlídce musí být písemný, konkrétní a pečlivě odůvodněný. Soud je povinen vysvětlit, proč nelze cíle dosáhnout jiným, méně invazivním postupem.
Samotná prohlídka musí probíhat šetrně a pouze v rozsahu nezbytném k dosažení jejího účelu. Osoba, u níž se prohlídka koná, má právo být přítomna, být poučena o svých právech a uplatnit námitky, které se zaznamenají do protokolu.
Závažnost (údajné) trestné činnosti sama o sobě nikdy neospravedlňuje svévoli orgánů činných v trestním řízení.
Pokud je domovní prohlídka provedena v rozporu se zákonem, má to zásadní následky. Takto získané důkazy mohou být procesně nepoužitelné a stát odpovídá za porušení základních práv dotčené osoby.
Není výjimkou, že nezákonná domovní prohlídka (někdy i velice vážně) naruší, nebo dokonce zcela zpochybní celé trestní řízení.
Závěrem
Domovní prohlídka tak zůstává výjimkou z ústavní ochrany obydlí, nikoli pravidlem. Právě důsledná soudní kontrola, pečlivé odůvodnění a zdrženlivost při jejím nařizování jsou tím, co odlišuje právní stát od moci vykonávané bez hranic.
„Domovky“ možno tedy nařizovat jen ve výjimečných (tedy neběžných) a zásadních případech.
Prameny:
DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kolektiv. Trestní řád Komentář I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017
DRAŠTÍK, A., FREMR, R., DURDÍK, T., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. a kolektiv. Trestní zákoník Komentář I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015
FENYK, J., CÍSAŘOVÁ, D., GŘIVNA, T. a kolektiv. Trestní právo procesní. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019
JELÍNEK, J. a kolektiv. Trestní právo procesní. Praha: Leges, 2023
