Článek
A pokud náhodou nějaké problémy existují, tak za ně samozřejmě může minulá (čti Babišova) vláda. Ten, kdo tomu nerozumí, tak je hlupák nebo rovnou dezolát/ka.
Dlouhodobě a často slyšíme o spravedlnosti a solidaritě v české a moravské společnosti.
Citované hodnoty jsou považovány za základní kameny demokratického státu, mluví o nich ve své judikatuře mimo jiné i náš Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.
Přesto se zdá, že některé segmenty obyvatelstva, zejména vrcholní politici a soudci, žijí v úplně jiném světě, kde jsou jejich platy nezávislé na situaci běžných občanů, jako jsou senioři.
K jádru pudlu bez zbytečných oklik a kudrlinek – Nabízí se spravedlivé legislativní řešení, tím je návrh na přímé provázání platů soudců, senátorů, ministrů a poslanců se starobními důchody.
Myšlenka je jednoduchá, spravedlivá ale navíc i hluboce symbolická. Jestliže by se platy poslanců a dalších ústavních činitelů a činitelek automaticky upravovaly v závislosti na výši starobních důchodů, vytvořilo by to nejen větší propojení s reálným životem občanů, ale především by šlo o důležitý akt solidarity.
Skutečný nejen rétorický, který tak dobře známe zejména z předvolebních časů, kdy mají politici plná ústa důstojného života seniorů a seniorek.
Kdyby například důchody vzrostly (byly valorizovány, jak se říká odborněji) o pět procent , platy soudců a poslanců by rostly o stejnou částku také. Naopak, pokud by důchody stagnovaly, platy elit by na tom byly na korunu stejně. Padni komu padni.
Představený mechanismus by ústavní činitele mj. motivoval k tomu, aby se důsledněji zajímali o situaci důchodců, kteří často žijí na hranici chudoby a lidské důstojnosti.
Jednoduchá teze – pakliže by se zvyšovaly důchody, aby odrážely rostoucí životní náklady, mohli by i poslanci a další ústavní činitelé legitimně předpokládat odpovídající nárůst svých platů. Tento tlak na udržení (či dokonce zvýšení) důstojných důchodů by vedl ke spravedlivějšímu přerozdělování zdrojů a podporoval by důstojné podmínky pro seniory navzdory inflaci.
Závěrem
Provázání platů senátorů, ministrů, soudců a poslanců se starobními důchody by bylo i symbolem solidarity, vrcholní představitelé veřejné moci by intenzivněji sdíleli s občany jakékoliv výkyvy v příjmech.
Ukázali by tím, že jim záleží na kvalitě života lidí, pro které pracují, a byli by přímo finančně závislí na politických rozhodnutích týkajících se důchodů.
Sdílená odpovědnost by tak pomohla zmírnit pocit odcizení mezi politiky a veřejností.
Platy poslanců, senátorů, ministrů a soudců často rostou rychleji než starobní důchody, a to i navzdory tomu, že životní náklady narůstají.
Sečteno a podtrženo: Provázání těchto elitních platů s důchody by mohlo pomoci vyrovnat nespravedlivé rozdíly a předejít situacím, kdy se rozevírají příjmové nůžky. Tedy že zástupci lidu bohatnou a bohatnou zatímco (nejen) důchodci se potýkají se stagnací, respektive díky inflaci s poklesem svých příjmů.
(autorský názorový článek)
