Článek
Dědeček Mirek (78) byl vždycky trochu podezíravý, když šlo o nakupování na internetu. Pořád si říkal, že nejlepší je dojít si pro věci osobně, podívat se na ně, potěžkat si je v ruce. Ale když mu stará klávesnice přestala poslušně ťukat a myš se rozhodla, že bude jezdit jenom doprava, rozhodl se, že to zkusí sám.
Přihlásil se na internet a najel na Temu, ten (pro něj) nový eshop, o kterém slyšel od souseda. „Maj tam všechno a za pár korun!“ tvrdil mu Franta z vedlejšího bytu, který si tam nedávno koupil sadu pěti šroubováků za cenu jednoho v OBI.
Dědeček chvíli koukal na nabídku, pak našel klávesnici i s myší za 286 korun. „No co, za ty peníze…“ povzdechl si a klikl na objednat.
O pár dní později mu dorazil balíček. Klávesnice vypadala slušně, myš taky. Zapojil to do počítače a překvapivě všechno fungovalo.
Jenže pak si všiml podivné věci – na klávesách v horní řadě chyběly znaky ě, š, č, ř, ž, ý, á. Psát je šlo, ale musel si je pamatovat.
„No to je pěkné! Kdo si to má pamatovat? Já už zapomenu i to, co jsem měl včera k obědu!“ brblal děda. Po pěti minutách zkoušení si řekl, že tohle ne, a rozhodl se klávesnici vrátit ve lhůtě.
Zboží nevracejte
Na internetu vyplnil formulář, odeslal žádost a čekal. K jeho překvapení mu za sedm dní přišly peníze zpátky. Jenže k tomu dostal ještě zvláštní zprávu:
„Děkujeme za váš podnět. Zboží nemusíte vracet, ponechte si ho.“
Dědeček na to koukal jako na zjevení. „Jak nemusím vracet? To jako že mám klávesnici a myš zadarmo?“
Připadalo mu to podezřelé. Všude vždycky slyšel o internetových podvodech – že vás oberou, že vám místo zboží pošlou cihlu, že vás někdo okrade.
Tady ale dostal zboží a ještě mu vrátili peníze!
Raději zavolal vnučce Karolínce XXL.
„To je nějaký podfuk, viď?“ zeptal se opatrně.
„Ne, dědo, to je normální. Prostě se jim nevyplatí platit poštovné zpátky do Číny,“ vysvětlila mu trpělivě.
Dědeček se poškrábal na hlavě. „Takže já jsem vlastně vyhrál?“
„Jo, dědo, vyhrál jsi klávesnici a myš zdarma,“ smála se vnučka až se jí tuky natřásaly jako japonské princezně.
Dědeček si jen zamyšleně sedl ke stolu, podíval se na klávesnici a poprvé v životě začal věřit v internetovou spravedlnost.
Sice mu chyběly znaky na klávesách, ale to přece není nic proti tomu, že nakonec vlastně nic nezaplatil.
Od té doby začal Temu doporučovat každému, koho potkal.
A i když si už nikdy nic neobjednal, pořád si myslel, že na tom internetu nakonec ještě může být dobře.
Jaké máte zkušenosti s nakupováním na internetu Vy? Napište nám do komentářů pod článkem. Děkujeme.
