Článek
Zrodil se z odvahy studentů, z jejich hlasů, z jejich strachu i kuráže, a také z kolapsu systému, který se tvářil věčný, ale rozpadl se nakonec rychleji než domeček z karet vytažený z kapsy nešikovného kouzelníka.
Je fascinující, když si člověk sedne, nadechne se a uvědomí si jednoduchý fakt:
Polistopadový režim jsme neztratili ani po šestatřiceti letech.
Nebylo to bez krize, bez zmatků, bez hloupostí a omylů, ale stále stojí. A stojí docela pevně.
Máme za sebou nenásilné, ústavně čisté rozdělení republiky — krok, který by jinde způsobil občanské války nebo alespoň řádnou dávku slzného plynu.
U nás? Proběhl v klidu a míru.
Stejně jako demokratické volby a střídání vlád, které se odehrávají, ať už se nám výsledek líbí nebo nelíbí.
Demokratický režim docela funguje. Ne geniálně, ale v zásadě funkčně.
Ne ideálně, ale obstojně.
Žijeme si v prostoru, kde máme (zatím ještě pořád) svobodu mluvit i mlčet, demonstrovat i zůstat doma, kde máme určitou prosperitu, nepopiratelnou bezpečnost a právo nadávat na politiky bez rizika, že se ráno probudíme v nějakém studeném výslechu.
Není to ráj — ale není to ani peklo. Je to prostředí, které stále dělá čest těm, kdo ho pomáhali vybojovat.
A dnes, kdy máme volno, bychom neměli zapomínat na praktickou, ale velmi lidskou pravdu:
To volno nám nepadlo z nebe.
Poděkování patří studentům z roku 1989 — Šmídovi, Mejstříkovi, Pánkovi, Bendovi, Bubeníkovi, Pajerové a dalším, jejichž jména zní v našich dějinách s patřičnou úctou.
Ale patří také těm, na které se často zapomíná: studentům z roku 1999. Byli to právě oni — P. Sokol (dnešní poslanec za ODS z Prostějovska) , D. Rýc, M. Hamerský , F. Nesvatba, P. Kolman, A. Kazda, D. Veřmiřovský, J. Pospíšil, L. Horák.....(ne Matěj Hollan, ten fakt ne..) a další tehdejší Mladí konzervativci — kteří iniciovali a spoluprosadili, aby se ze 17. listopadu stal skutečný státní svátek s nárokem na volno.
Za což si zaslouží malé, ale upřímné dějinné: děkujeme.
A tak si dnešek užívejme. Ne naivně, ne zaslepeně, ale s vědomím, že navzdory všem nedostatkům máme režim, který stojí na svobodě, pravidlech a odpovědnosti. A hlavně na lidech, kteří nebyli lhostejní.
Ať nám svoboda a demokracie vydrží!
