Článek
Když čtu o kampani z pražské MHD, která tvrdí, že šest procent osob z cestující veřejnosti bylo donuceno k sexu (tedy vlastně znásilněno), tak i když budu velice mírný v počtech, tak mi vychází, při počtu cestujících blízkých miliardě ročně, vyšší statisíce znásilněných ročně. A to hovoříme jen o Praze.
Jezdím MHD již skoro 45 let, ale souložit v ní jsem zatím nikoho neviděl. A to ani dobrovolně, ani nedobrovolně. V rámci fair-play dodávám, že jezdím hlavně brněnskou MHD (včetně parníků na zdejší přehradě), ale zavítal jsem i do pražské, ostravské, hradecké, olomoucké, liberecké, plzeňské MHD a opravdu nikde nic.
Chtějí nám snad neziskovky tvrdit, že se to děje výhradně v Praze, to se mi také nezdá. Nadto metropolitní MHD jsem také za svůj život několiksetkrát použil, a nic. Kapsáře, hipstery, poslance, bezdomovce či opilce jsem tam viděl opakovaně, ale soulož v MHD opravdu nikoliv.
Nafouknutá čísla?
Jistě oblíbeným protiargumentem zastánců těchto kampaní jdoucích z veřejných peněz je – to neznamená, žes to neviděl ty „dědku“, že se to neděje.
Jistě to zní náležitě asertivně, ale logicky přitom obrovském počtu je to matematicky skoro vyloučeno. A neznám ani nikoho jiného, že by viděl tisíce či alespoň desítky znásilnění v pražské (či jiné) MHD, jak nás informuje ta kampaň.
Ta čísla jsou prostě s největší pravděpodobností značně „přifouknutá“, navíc tam chybí údaj, o jakém časovém úseku se zde vlastně mluví?
Čistě logicky, pokud se ta data berou „celoživotně“, jak se vyskytla jedna z interpretací, tak pro pět ran do Pirátské strany, jakou vypovídací hodnotu má, že paní Krakošková byla v roce 1977 obtěžována hipísáky v pražském metru? Má se snad její vnučka či vnuk nyní bát jezdit metrem?
To je prostě argumentačně-propagandistický faul, takto počítat či vykládat statistiky.
Navíc data o statisících znásilněných v pražské MHD jsou v rozporu s ověřitelnými policejními statistikami, a to o několik řádů. Žádná bagatelní statistická chyba.
Jistě na to „neziskovky“ ihned kontrují, že je nahlášeno jen malé procento znásilnění či sexuálních obtěžování. Nicméně je podivné, že policii to oběť nenahlásí, ale neziskovkám ano. Anebo, kde se vlastně berou ta čísla? Čert, aby se v tom vyznal. Tím se pak jakákoliv jejich čísla stávají neověřitelnými.
Na svých webech, nechť si neziskovky píší, co chtějí. Máme svobodu.
Nicméně v oficiálních kampaních, jako je tato v pražské MHD by měla být čísla relevantně podložená.
Ach ty osvětové kampaně
Ještě stručná sub-poznámka ke kampaním ve veřejné dopravě.
Spíše mi v MHD dlouhodobě vadí lidé s batohy na zádech, kteří s nimi neuctivě vráží do jiných cestujících. A pak mj. lidé, kteří svými zavazadly vykutáleně zabírají (jak říkají dopraváci odborněji - obkládají) vedlejší sedadla, takže si tam pak nemůže nikdo jiný sednout. Tam bych více zaměřil informační kampaně. Ale to již není tak sexy, že milé neziskovky a magistrátní politici?
O peníze jde až v první řadě
Ale vážněji, na celé věci mne jako daňového poplatníka rmoutí jiná věc. Dopravní podnik hlavního města Prahy ústy svých pirátských radních a hlavně náměstka primátora Hřiba tvrdí, že zmíněná kampaň prý Prahu skoro nic nestála – jen tisk, výlep a místo na plakáty.
Know how a obsah, prý neziskovka Kontent poskytla Praze zdarma. Když odhlédneme od kontroverznosti a neprofesionality zmíněné kampaně, která místy připomíná spíše šíření poplašné zprávy a může paradoxně vést k odlivu cestující z MHD, a jejich neekologický návrat do automobilů, kde znásilnění snad tolik nehrozí. Tak mne fascinuje absolutní naivita, mnohým spoluobčanů, kteří si myslí, že neziskovky dělají tyto kampaně zdarma.
Ale houby s progresivistickým octem. Pro ilustraci - Dům zahraniční spolupráce (veřejný, ne soukromý subjekt), vedený politikem za Zelené panem Michalem Uhlem, poskytl od roku 2021 neziskovce Konsent přes 11 milionů korun. Ano tomu Konsentu, který vede paní J. Nejedlová, neúspěšná lídryně strany Zelených do evropských voleb. To je ale náhoda, co?
Václav Klaus by možná řekl : nikým nevolení a tedy nezvolení politici si našli cestičku k „lizu“ pěkně postranními cestičkami.
A to samozřejmě nejsou zdaleka jediné peníze, které neziskovky z veřejných zdrojů čerpají a čerpají.
