Článek
NSS v něm konstatoval, že patnáctiměsíční prekluzivní lhůta podle § 97 odst. 2 správního řádu se vztahuje i na přezkum opatření obecné povahy, tedy například na územní plány.
Na první pohled jde o formální otázku procesní povahy, ve skutečnosti má však značný dopad na jistotu obcí, investorů i občanů. Rozhodnutí přináší jasné vymezení hranic, dokdy může nadřízený orgán z moci úřední rušit územní plán či jeho změnu.
Spor z Horních Bludovic
Celý případ se týkal změny č. 3 územního plánu obce Horní Bludovice, která nabyla účinnosti v květnu 2021. Změna přeřadila několik pozemků z ploch výrobních do ploch občanské vybavenosti. To se nelíbilo společnosti VINAMET CZ, která chtěla na dotčených parcelách postavit výrobní halu. Firma se proto obrátila na krajský úřad s podnětem ke zrušení změny územního plánu.
Krajský úřad v lednu 2023, tedy po více než roce a půl od účinnosti opatření, změnu skutečně zrušil. Argumentoval procesními vadami – chybějícím opakovaným veřejným projednáním a nepřezkoumatelným odůvodněním. Obec se však bránila žalobou a uspěla.
Krajský soud: lhůta uplynula
Krajský soud v Ostravě totiž shledal, že pravomoc krajského úřadu k přezkumu zanikla prekluzí. Podle § 97 odst. 2 správního řádu musí být přezkumné řízení skončeno nejpozději do 15 měsíců od vydání (v případě opatření od jeho účinnosti). Tato lhůta je prekluzivní – po jejím uplynutí již nelze rozhodnutí či opatření z moci úřední rušit.
Změna č. 3 byla účinná od 19. května 2021, lhůta tedy vypršela 19. srpna 2022. Rozhodnutí krajského úřadu z ledna 2023 přišlo pozdě.
NSS: přiměřeně znamená také včas
Krajský úřad se hájil, že ustanovení o přezkumném řízení se na opatření obecné povahy použije „přiměřeně“, a tudíž není nutné lhůtu striktně dodržet. Argumentoval i tím, že přezkum územního plánu je složitější – návrh se musí vyvěsit veřejnou vyhláškou po dobu 45 dnů a vypořádat připomínky.
Nejvyšší správní soud však tyto námitky odmítl. Upozornil, že žádné ustanovení správního řádu výslovně nevylučuje použití § 97 odst. 2 ani v těchto případech. Přiměřená aplikace neznamená volnou, nýbrž takovou, která respektuje účel zákona – tedy právní jistotu. Pokud by přezkum územních plánů neměl časové omezení, obce by žily v trvalé nejistotě, zda jejich opatření nebude po letech zrušeno.
Důsledky rozhodnutí
Tento výklad podporuje i odborná literatura (např. Kopecký, Správní řád. Komentář, Wolters Kluwer 2022). Rozsudek tak potvrzuje, že přezkum územních plánů podléhá stejným lhůtám jako jiná rozhodnutí veřejné správy.
Praktický dopad je zřejmý: správní orgány musí jednat rychle a efektivně. Obce i investoři naopak získávají větší jistotu, že po uplynutí 15 měsíců od účinnosti změny už územní plán nikdo dodatečně „nepřezkoumá“.
Rozhodnutí NSS tak lze chápat jako vítězství právní jistoty nad byrokratickou nerozhodností – a připomínku, že i v přezkumném řízení platí, že spravedlnost musí přijít včas.
Podklad k článku:
Rozsudek NSS ze dne 20. 11. 2024, čj. 5 As 183/2023-59,
Causa - Obec Horní Bludovice proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, za účasti: I) V. F., II) E. F., III) VINAMET CZ, s. r. o., o zrušení změny územního plánu, o kasační stížnosti odpůrce.
Prejudikatura:
č. 3166/2015 Sb. NSS, č. 3460/2016 Sb. NSS, č. 3474/2016 Sb. NSS a č. 4527/2023 Sb. NSS.
