Článek
Kdo to je, kolik jim náleží a kdy je možné je vydědit? Přehledně, srozumitelně a s příkladem z praxe.
Kdo je nepominutelný dědic?
Nepominutelným dědicem je podle občanského zákoníku potomek zůstavitele – tedy jeho dítě. Pokud některé z dětí samo nedědí (např. zemřelo před zůstavitelem), přechází právo na jeho potomky – vnuky či pravnuky zůstavitele.
Zákon tím moudře chrání nejbližší rodinu, a to i v případech, kdy zůstavitel sepsal závěť nebo dědickou smlouvu, kde by na ně „zapomněl“.
Kolik činí povinný díl?
Nepominutelný dědic má nárok na peněžní částku odpovídající určité části svého zákonného dědického podílu. Ten se určuje podle dědických tříd v občanském zákoníku, tedy tak, jak by se dědilo bez závěti.
- Nezletilý nepominutelný dědic musí dostat alespoň tři čtvrtiny svého zákonného podílu.
- Zletilý má právo na čtvrtinu.
Dnes už tedy nejde o konkrétní nemovitosti nebo věci, ale jen o jejich hodnotu v penězích. Dědic si může nárok vymoci u notáře nebo u soudu, pokud mu ostatní dědici nevyjdou vstříc.
Pozor - kdy právo na povinný díl zaniká?
Nepominutelný dědic není neporazitelný. O svůj nárok může přijít, pokud:
- se zřekl dědictví,
- se výslovně vzdal povinného dílu,
- je nezpůsobilý dědit (např. zabil zůstavitele),
- byl vyděděn – a právě to je důležité.
Vydědění: Není to tak snadné, jak si lidé myslí
Zůstavitel může své dítě vydědit, ale pouze a jen tehdy, když k tomu má jeden ze zákonných důvodů, a zároveň to řádně uvede v prohlášení o vydědění (nejčastěji v závěti). Těmi důvody jsou:
- potomek nepomohl zůstaviteli v nouzi,
- neprojevoval o něj zájem,
- byl odsouzen za trestný čin, který svědčí o jeho zvrhlé povaze,
- vede trvale nezřízený život (např. alkoholismus, násilí),
- je nezpůsobilý dědit,
- je tak zadlužen nebo marnotratný, že hrozí, že jeho potomci přijdou o dědictví – v tom případě ale musí zůstavitel odkázat povinný díl jeho dětem či dalším potomkům.
Pozor: Nestačí napsat „vyděďuji syna Karla“. Je třeba uvést i jasný závažný důvod a měl by být maximálně konkrétní. Jinak může být vydědění zpochybněno.
A dokonce – i pokud zůstavitel nikoho výslovně nevydědí, může soud konstatovat vydědění zpětně, pokud se prokáže existence zákonného důvodu.
Příklad z praxe: Zapomenutý syn se přihlásil o svůj díl
Paní Marie sepsala závěť, ve které odkázala vše své nejmladší dceři Anetce, která se o ni poslední roky starala. Syn z prvního manželství byl dlouhá léta „mimo hru“ – nebyl v kontaktu, neprojevoval zájem. V závěti se o něm paní Marie nezmínila.
Po její smrti se syn přihlásil k dědickému řízení jako nepominutelný dědic. Protože byl zletilý, měl nárok na čtvrtinu svého zákonného dědického podílu – přepočteného na peněžní hodnotu. Notář i soud mu dali za pravdu.
Dcera mu tedy musela z pozůstalosti vyplatit příslušnou část, ačkoliv měla v ruce závěť.
Ergo kladívko, pakliže by nebohá stará paní Marie syna platně vydědila s uvedením konkrétního silného důvodu, vše mohlo dopadnout samozřejmě jinak.
Závěrem
Nepominutelní dědicové jsou právem chráněni, ale není pravda, že je nikdy nelze vynechat. Zůstavitel musí jen vědět, jak na to správně.
Chystáte závěť? Nebo čekáte dědictví a nejste si jistí svým právem? V obou případech se vyplatí obrátit na právníka. Dědictví může spojit – ale i rozdělit rodinu. Znalost zákona bývá nejlepší prevence rodinných sporů.
Prameny:
Předložený populárně naučný článek vychází z platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně:
- § 1642 až § 1654 – Povinný díl a nepominutelný dědic
- § 1646 až § 1649 – Vydědění
Úplné znění zákona je dostupné např. na webu Zákony pro lidi: https://www.zakonyprolidi.cz
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – upravuje mj. řízení o dědictví, která probíhají u notářů jako soudních komisařů.
Fiala R., Drápal L.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 2. vydání, C.H.Beck, Praha, 2022.
Drápal, L , Šešina M. : Povinný díl a jeho vypořádání, časopis Ad Notam, Praha, 2016,
