Článek
Některé životní příběhy jsou tak dokonalé, že je nevymyslí ani televizní scénárista. Třeba tenhle: seniorka z Olomouce poslala svého muže na běžný úkol — koupit bobkový list. Vypadalo to jako rutinní záležitost, jakých manželství zažívají desítky. Jenže když se manžel vrátil z obchodu, vítězoslavně z tašky vytáhl… toaletní papír.
„Prosím tě, vždyť jsem tě poslala pro bobkový list!“ ozvalo se z kuchyně.
„No a co? Vždyť to je skoro to samý,“ bránil se muž. „Taky bobek, taky list! Akorát tenhle je na víc použití.“
A tady se ukázala stará pravda, že jazyk český je (nejen) pro seniory plný záludností, zejména pokud člověk během let začne zaměňovat kulinářské pojmy za hygienické potřeby.
Na obranu zmíněného pána je třeba říct, že obě položky opravdu mají své jisté… „tematické propojení“. Bobkový list voní v polévce, toaletní papír zase zachraňuje situaci, když polévka voní až příliš věrně.
Obojí se vztahuje ke konci celého „gastroprocesu“ — jen každý produkt slouží v jiné fázi.
Přestože manželka tuto filozofickou obhajobu příliš neocenila a polévka bez bobkového listu zkrátka postrádala „šmrnc“, její muž si stál za svým: „Helenko, ve středověku lidi taky neměli toaleťák, trhali listy — možná i bobkové — a nikdo si nestěžoval.“
A to je přesně ono. Tady nejde o nákup, ale o celou generační filozofii. Muž se prostě rozhodl být praktický. Místo koření přinesl něco, co se v domácnosti určitě neztratí. Ostatně, komu se kdy stalo, že při nečekané návštěvě došla rulička? Bobkový list v tomhle ohledu situaci neřeší.
Závěr
Tahle historka je vlastně návodem, jak žít v manželství spokojeně i po čtyřiceti letech. Důležité není, co přinesete domů, ale jak to zdůvodníte.
A pokud argumentujete dostatečně přesvědčivě, můžete z toaletního papíru udělat klidně i hlavní hvězdu kuchyně.
