Článek
Anotační recenze na knihu:
Koudelka, Z., Průcha, P., Suchánek, R., Zwyrtek Hamplová, J.: Zákon o obcích (obecní zřízení) – Komentář. Praha: Leges, 2025, 608 s.
Vážení čtenáři, jako právní bloger mám vždy radost, pokud vyjde nová publikace v našem oboru.
Knih, které jsou více či méně tou pomyslnou sekyrkou, o níž hovořil již před skoro stol lety Franz Kafka, nebylo a není nikdy dost.
V následující stručné anotační recenzi se budu věnovat dílu kolektivu autorů - Koudelka, Z., Průcha P., Suchánek, R., Zwyrtek Hamplová, J.: Zákon o obcích (obecní zřízení) – Komentář. 2.aktualizované vydání.
Jak již složení autorského tria naznačuje, jde o vysoce erudovanou publikaci z pera zkušených autorů. Velice stručně si autory představme.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je dlouholetým advokátem a vysokoškolským docentem v oboru ústavního práva, v minulosti byl mj. i poslancem Parlamentu ČR. Autor tedy v sobě spojuje jak teoretika, tak i ostříleného praktika. Je žádaným advokátem, mj. v oboru územní samosprávy, což je z pohledu naší tématiky stěžejní. Zd. Koudelka také mimo odborného tisku rád a často publikuje v tisku denním, jeho popularizace jsou vždy přínosné a je vidět, že autor tzv. drží prst na tepu doby a neuzavírá se ve slonovinové akademické věži. A nežije ani minulostí. Tedy nebojí se ani být onou výše citovanou kafkovskou sekerou sekající zamrzlá moře českého právního rybníčku.
Prof. JUDr. Petr Průcha, CSc. již v roce 1976 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (tehdy to byla ještě Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně), kde je od té doby de facto pilířem katedry správního práva a správní vědy. Katedru také mnoho let vedl.
P. Průcha byl v letech 2003-2019 respektovaným soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS), kde zastával mi i pozici předsedy jednoho ze senátů. Je autorem desítek učebnic a odborných článků především z oblasti správního práva. Od 1. ledna 2020, po odchodu z justice, se stal členem Legislativní rady Vlády ČR. A nadále působí na brněnské právnické fakultě.
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., vysokoškolský pedagog (PF UK a soukromá VŠFS Praha) a bývalý ústavní soudce (2013-2023). Zajímavost – byl nejmladším soudcem ÚS ČR v dějinách ČR.
V minulosti též mj. působil jako náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu. Od roku 2024 je činný rovněž jako advokát.
JUDr. Jana Zwyrtek Hamplová, je advokátka se specializací na veřejnou správu. V letech 1986 – 1990 pracovala v samosprávě, poté jako novinářka a organizační poradkyně, od roku 1994 dodnes působí v advokacii. Tato jediná žena z autorského kolektivu je zkušenou právní praktičkou, u protistran možná až obávanou advokátkou. Je známá zejména čtenářům časopisu Moderní obec, kam píše pravidelně více než dvacet pět let.
J. Zwyrtek Hamplová byla také v minulosti poslankyní Parlamentu ČR. Nyní působí také jako členka Senátu PČR.
In medias res: Recenzovaná odborná publikace z oblasti územní samosprávy nabízí zejména odpovědi na pestrou škálu otázek vznikajících při aplikaci zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Jak již název napovídá, jde zde o literární formu tzv. komentáře, nikoliv tedy klasické učebnice, nicméně možno ji doporučit zvídavějším studentům právnických i dalších fakult se zájmem o obecní zřízení a otázky související.
Komentář zmíněného autorského kvarteta je založen na dlouholetých zkušenostech tvůrců z oblasti teorie i praxe správního a ústavního práva.
Výklad k jednotlivým ustanovením zákona o obcích je značně podrobný, avšak i srozumitelný, a to nejen právníkům, právničkám a studentům (nejen) práv. Nutno uvítat, že zmíněná publikace je obohacena jednak přehledem pečlivě vybrané judikatury vztahující se k jednotlivým ustanovením, tak i seznamem souvisejících právních předpisů.
U judikatury někdy bývá metodologický problém, že reflektuje překonaný právní stav. U této knihy to však neplatí, protože v rámci zařazené judikatury jsou uvedena i rozhodnutí soudů, jenž sice vznikla za jiného právního stavu, ale pouze a jen, pakliže jsou tato soudní rozhodnutí využitelná odbornou veřejností i dnes. Přísnější oponent by možná vytknul, že nebyla zařazena judikatura zahraniční, nicméně nejedná se o rigorózní či dizertační práci. Nadto samoúčelné citování různých exotických právních úprav by zde nebylo účelné. Je sice hezké pokud se autor „pochlubí“, že vyhledal i např. uruguayskou či norskou nadto sto let starou judikaturu, nicméně většinou to dílo spíše neposouvá myšlenkově kupředu. A leckdy spíše právníky z veřejné správy zdržuje nebo dokonce odrazuje.
Je dobře, že u jednotlivých komentovaných paragrafů je důsledně odkazováno i na související odbornou literaturu.
Text recenzovaného Komentáře je vyrovnaný, žádná z jeho kapitol není výrazně substandardně zpracována. Autorovi recenze se subjektivně asi nejvíce líbí pasáže věnované orgánům obcí, ale i například části ohledně pojetí samostatné a přenesené působnosti obcí jsou vysoce kvalitní. Vysoce hodnotím, nejen jako právník z největšího statutárního města, kapitolu věnovanou právě jim. Viz blíže s.556 až 576.
Nebudu snad daleko od pravdy, pokud budu konstatovat, že Komentář zákona o obcích byl sepsán se záměrem, aby forma i smysl byly co nejpřístupnější nejen odborné právnické veřejnosti, ale především radním, zastupitelům a zaměstnancům obcí (popř. i krajů a příspěvkových organizací zřizovaných územně samosprávnými celky), jejichž každodenní práce vyžaduje znalost právních předpisů a aplikační nepochybnost při jejich užívání.
Dodejme, že recenzovaný Komentář je zpracován na základě stavu platného k 1. lednu
2025.
